Sobotní výlet byl plánován skutečně dlouho. Shodli jsme se s manželem na tom, že potřebujeme romantický únik od všední reality. A nebyl by to únik dokonalý, kdyby v něm chyběla fyzická aktivita. Naši kluci měli tento den napěchovaný aktivitami s ostatními dětmi, takže jim stačilo, že mají doma navařeno a víc od nás nepotřebovali. A proto hurá za dobrodružstvím mezi čtyřma očima!

Vyrazili jsme do překrásných Jeseníků a cílem se staly Dlouhé stráně. Abychom si dokázali, že naše mladé nohy ještě leccos zdolají, pohrdli jsme lanovkou a vystupovali po svých. To jsme ještě netušili, že původně romantický výšlap do hor nakonec zhodnotíme jako naši fyzicky nejnáročnější túru vůbec.

Po opravdu strastiplné cestě-necestě jsme v cíli - Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací vodní elektrárna v ČR. V roce 2005 zhodnocena čtenáři iDnes jako největší div Česka.

Elektrárna se začala stavět v osmdesátých letech minulého století, dostavěna byla až v roce 1996. Strojovna elektrárny patří k největším podzemním prostorám v Evropě.

Cíl naší cesty skutečně stál za to.

I když nás neskutečně bolely nohy, chtělo se nám žertovat, pózovat, fotit a hrát si se samospouští.

Dřina byla sejít dolů a i dřina a úsilí se fotilo.

(Ne) konal se však velký happy end. Po celodenním putování, smáčení noh v horské bystřině, kdy jsme si sáhli na dno svých sil, jsme se vynořili úplně jinde, než jsme chtěli.

Jak nás navigovala náhodná kolemjdoucí, do Koutů nad Desnou, kde parkovalo naše auto máme ještě čtyři kilometry...  Stmívalo se a vzduch se rychle ochlazoval. I rezervní síly ubývaly. Auto se našlo, zastavilo v nejbližší restauraci na vydatné večeři. A tím končí vyprávění o první podzimní romantické sobotě. Přežili jsme! Bylo to báječné! Vydejte se sem také ;)