U kasy v supermarketu si bere jedna stará žena igelitovou  tašku  na uložení nákupu. Pokladní jí vyčítá,  že nepoužívá  "ekologické"  nákupní tašky: "Vaše generace nezná ekologické hnutí.  My  mladí lidé budeme muset platit za starší generaci, která plýtvá prostředky !"
Stará žena se omluví pokladní a dodává:  "Je mi líto,  my jsme neměli environmentální hnutí v naší době".
Když již odcházela z obchodu, pokladní jí povídá:
"Lidé jako vy zničili všechny přírodní zdroje. Na náš účet  půjdou  náklady na jejich obnovu. Vaše generace neudělala  vůbec nic na ochranu životního prostředí !"
Stará dáma odpovídá: "Za mých časů jsme vraceli láhve od mléka a od piva do obchodu, obchod je poslal zpátky do  továrny,   tam je umyli,  sterilizovali a znovu naplnili - jedna láhev se  tak použila  několikrát.  V té době byly láhve opravdu recyklovány, ale  neznali  jsme  environmentální hnutí.  Za mých časů jsme chodili pěšky  po  schodech nahoru. Nebyly žádné pohyblivé schody ve všech obchodech či  kancelářích. Šli jsme pěšky do obchodu za rohem a nebrali jsme si auto, kdykoli  jsme se chtěli dostat někam o dvě ulice z
domu. Ale ano,  neznali jsme   environmentální hnutí. V té době jsme prali plínky, jednorázové papírové   plínky jsme neznali.  Vyprané prádlo jsme sušili na šňůře  a  nepoužívali jsme  elektrickou sušičku, která spotřebuje 3000 wattů  za hodinu.  Na usušení    prádla jsme použili větrnou a solární energii. V té době   jsme systematicky  recyklovali oblečení z bratra nebo sestry  dalšímu sourozenci. Je to pravda,  neznali jsme environmentální hnutí. V té době byla  v domě  jedna televize nebo rádio,  ne jako teď, kdy je
televizor a rádio v každé  místnosti.  A  televize měla malou obrazovku ve velikosti krabice na pizzu, ne obrazovku  o  velikosti státu Texas.  V kuchyni každý připravoval potraviny ručně neměli  jsme  všechny možné   speciální elektrické přístroje na přípravu bez  námahy, které  spotřebují velké  množství elektřiny.  Když bylo potřeba zabalit  křehké předměty aby mohly  být poslány poštou, použili jsme jako výplň noviny nebo  vaty  a balili jsme do krabic, které už dříve sloužily - nepoužívali  jsme žádné  bubliny  z polystyrénu nebo plastu. V té době jsme na sekání trávníků  používali  ruční energii - neměli jsme žádné elektrické nebo benzínové  sekačky.  Pracovali jsme fyzicky a nebylo proto potřeba chodit do  posilovny  na běžící pásy, které běží na elektřinu. Ale máte pravdu, my jsme tenkrát nevěděli nic o environmentálním hnuti. Když jsme   tenkrát měli žízeň, pili jsme vodu z fontány - nepoužívali  jsme  plastové  kelímky   nebo plastové láhve, které se zahazují po jednom použití. Měli jsme plnicí pera a plnili jsme je z kalamáře místo nákupu vždy  nového pera. Při holení jsme vždy měnili jen  žiletky místo  vyhazování  jednorázové žiletky po každém holení.  Ale ano, neznali  jsme environmentální  hnutí. V té době jezdili lidé autobusem a vlakem a děti do školy na kole, místo používání rodinného auta, kde má matka službu jako  taxi 24 hodin. V té době děti měly stejné aktovky na několik let, pastelky, gumy,
ořezávátka  a další příslušenství se používalo tak dlouho, jak to bylo jen možné a ne nové   tužky a gumy s novým sloganem každý rok.  Ale ano,  neznali jsme  environmentální hnutí. Mali jsme doma jednu elektrickou zásuvku na místnost- ne vícepásmovou, která je teď  potřebná na  široký sortiment  elektrického příslušenství které dnešní mládež potřebuje.
Tak už mě přestaň srát s tím zeleným hnutím!