Lidé se rádi párují a nechtějí zůstávat sami. Cesta životem ve dvou je většinou snazší, pokud naleznete spřízněnou duši. Seznámit se můžete na všech možných i nemožných místech. Někdy k tomu dopomůže náhoda, jindy svůj protějšek znáte už od dob, kdy jste chodili v partě pouštět draky, a po pár letech přeskočila ona pověstná jiskra. Někdy je ale seznámení komplikovanější a láska stále v nedohlednu. Pak nezbývá než začít hledat partnera / partnerku cíleně.

 

 

Než se vůbec pustíte do hledání v jakýchkoli vodách, měli byste si ujasnit, koho vlastně hledáte. Tím nemyslím, že si máte udělat přesný popis i s obrázkem a nápisem „Toho a žádného jiného.“, popř. „Tu a žádnou jinou.“ Jde spíš o to, abyste si sami v sobě utřídili nějaký soubor předností apod. Nedělejte si žádný obsáhlý seznam, spíš pár bodů, co považujete za kladné stránky a co v žádném případě nechcete. Vše mezi tím je věc kompromisů a míry vaší tolerance. Můj seznam byl kdysi velmi stručný a čítal čtyři body - musí vonět, umět zatlouct hřebík a naporcovat maso, nesmí být agresivní. S tím už se dá pružně operovat.

Možnosti cíleného seznámení

Internet a tištěná inzerce

V dnešní době je na internetu spousta možností - internetové seznamky, sociální sítě, chaty… Pokud si chcete podat inzerát, princip je velmi jednoduchý. Prostě si sestavíte stručný text, který bude obsahovat základní informace o vás a hledané(m), a pak už jen budete čekat na reakce, ze kterých si začnete vybírat potencionální protějšek. Můžete také sami na inzerát odpovědět. Stejně funguje i videoznamka, jen s tím rozdílem, že nahrajete krátký spot o sobě. Základním pravidlem by mělo být „Žádné lži“, a to jak u inzerátů, tak u vašeho profilu na sociálních sítích, stejně se pravda provalí a vy jen zbytečně promrháte čas svůj i toho druhého.

Když už si nějaký čas dopisujete a chcete uskutečnit první schůzku naživo, vždy pro ni vyberte místo, kde se pohybuje více lidí - kavárna, restaurace… Také se nenechávejte nikam odvážet autem nebo vodit do odlehlých míst. Myslete na to, že důvěra je sice hezká věc, ale nikdy nemůžete opravdu vědět, kdo je na druhé straně, ač je vám po písmenkách sympatický sebevíc. Tím netvrdím, že internet je plný vilných úchylů, ale opatrnost je na místě vždy. A ještě jedna rada - Nikdy nikomu, s kým se znáte jen takto zběžně, nepůjčujte peníze, i když historka, se kterou dotyčný(á) přijde, bude vypadat sebedůvěryhodněji! Chcete se seznámit a ne někomu otevírat neomezený kontokorent.

Singles párty a smart speed dating - rychlé rande

Stále více agentur a klubů přichází s pořádáním tematických párty, které jsou určené právě nezadaným. Výhodou oproti internetu je bezpochyby okamžitý osobní kontakt, díky kterému ihned zjistíte, zda vám je ona osoba sympatická. Nevýhoda osobního kontaktu je ta, že díky své nervozitě můžete pokazit u druhého dojem o vás. A tak jedinou radu, kterou vám můžu dát, ač se líp napíše než pak použije v praxi, je „Buďte v klidu a pohodě.“  

Stejné výhody a tedy i rada platí i o rychlých rande. O co při nich jde? Na jeden večer se pozve stejný počet žen a mužů. Utvoří se dvojice, kdy každá má pět minut na rozhovor. Po uplynutí této doby se jeden z dvojice přesune k vedlejšímu stolu a opět má nově vzniklá dvojice pět minut na rozhovor. Takto se seznámí všechny muži a ženy. Po skončení speed datu pokračuje ještě čas na volné rozhovory, na které můžete zůstat nebo odejít. Pak už je jen na vás, zda se s někým chcete později sejít anebo to zkusíte příště.  Rychlá rande jsou organizovány tak, aby se v den konání sešli lidé, kteří mají společné zájmy, životní filosofii atd. Proto je dobré při registraci o sobě poskytnout několik stěžejních informací.

Seznamovací zájezdy

Tyto zájezdy jsou pořádány v různém duchu a do různých míst, proto už jen váš výběr zájezdu zaručuje, že se dostanete do společnosti stejně smýšlejících, a co víc nezadaných, lidí. Pořádání těchto zájezdů je skvělou záležitostí, protože spojují hned několik důvodů ke spokojenosti - můžete zažít skvělou dovolenou, poznat mnoho nových a zajímavých lidí a ještě najít lásku.

 

 

Z osobních zkušeností

Karolína (34 let) - sociální síť

„Když jsem dodělala vysokou školu, dostala jsem nabídku na práci v Praze. Odešla jsem proto z mého rodného města a vydala se tam, kde jsem vůbec nikoho neznala. V práci jsem sice poznala spoustu lidí, ale znáš to, nebyl mezi nimi nikdo, s kým bych mohla mít nějaký partnerský vztah, proběhlo jen pár letmých záležitostí, které nestojí za řeč. Roky mi běžely a já chtěla konečně s někým zakotvit, ale pořád se nikdo na obzoru neobjevoval.

Při jednom večeru, který jsem trávila se svým častým kamarádem internetem, mě napadlo zabrousit na jistou sociální síť. Procházela jsem si profily mužů a jeden mě zaujal tím, co tam měl napsané. Přemýšlela jsem, zda mu mám napsat a zavrhla to jako hloupý nápad. Asi týden jsem večer co večer procházela nové profily, ale pořád jsem se vracela k tomu jednomu. A pak jsem se jednou ve tři v noci probudila a vážně mu napsala. Celý den jsem se pak proklínala, jaká jsem zoufalka a říkala si, že stejně nenapíše. Omyl. Napsal a moc hezky. A tak začala naše internetová korespondence. Asi po měsíci mě pozval na večeři. Byla jsem hrozně nervózní, ale nakonec to bylo moc fajn. I když už jsme o sobě spoustu věcí věděli, naše konverzace nevázla ani při té večeři. Uplynuly už tři roky, dnes máme roční holčičku a doufáme, že nezůstane sama. Vždycky se smějeme, že jsem se do něj zamilovala na první profil :-)“   

Hana (58 let) - tištěný inzerát

„Po smrti manžela jsem zůstala sama. Už jsem nepředpokládala, že bych si někoho hledala, prostě jsem nechtěla. Ale jak šel čas, najednou mi bylo čím dál víc smutno. Kamarádka mi poradila, ať zkusím inzerát v novinách. Zdálo se mi to nejdřív divné, ale nakonec jsem to opravdu udělala. Přišlo mi celkem dost odpovědí a já si vybrala muže, který mi byl svým dopisem nejvíc sympatický. Vyměnili jsme si pár dopisů a začali se scházet. Zašli jsme do kavárny, jeli na výlet… Pozvala jsem ho i na pár dní k sobě a bylo to fajn.

Asi po půlroční známosti, jsem jela se svým bratrem autem a byli jsme kousek od místa, kde můj přítel bydlel. Řekla jsem to bratrovi a on se zeptal, zda bych ho nechtěla překvapit. Souhlasila jsem a tak jsme se tam vydali. To, co jsem zažila pak, bylo něco děsného. Ukázalo se totiž, že má manželku a ta je ke všemu na invalidním vozíku. Vznikla hrozně trapná situace, kdy mě ona přemlouvala a plakala, ať jí neberu muže. Ujistila jsem jí, že nic takového nemám v plánu a odjela. Překvapení to tedy bylo pořádné, jen nevím pro koho větší. Pro mě, pro něho nebo pro jeho ženu. Ještě mi pak několikrát volal, dokonce posílal dopisy, ale na to už jsem nereagovala.

Opět jsem byla sama, navíc s nepříjemným zážitkem. Na seznamování jsem zanevřela, ale nakonec mě opět ta má kamarádka přemluvila, že nejsou přece všichni stejní a já jí naštěstí poslechla. Dnes mám velmi příjemný vztah. Jen jsem na něj měla v začátku jednu podmínku, chtěla jsem poznat hned jeho rodinu a místo, kde žije. Vysvětlila jsem mu, proč na tom trvám a on mi mé přání splnil.“

Přeji všem, ať najdou dříve či později někoho, s kým jim bude dobře, s kým si budou rozumět. Kdo se s nimi bude smát a bude je utěšovat, když jim není dobře. Někoho, s kým můžou prožívat tohle http://www.youtube.com/watch?v=2ygWkDOs8qM