Svatba se někdy může povést podle plánů, ale většinou tomu tak nebývá a téměř vždy se „něco“ přihodí. Díky tomu se také na svatbu většinou nezapomíná – ve stylu „jo, to bylo, jak novomanžel upadl na schodech“. Někdo také na svou svatbu vzpomíná po letech jinak, než tomu bylo chvilku po svatbě. Jak na slovo „svatba“ zareagovala naše redakce? Počtěte si. A pak hádejte: „Kdo je kdo?“

Vzpomínka I.

Z časem zavátých vzpomínek vystupuje pár detailů a pocitů. Ranní nevolnost, ale zato pěkná plná ňadra v jednoduše střižených šatech, co nebyly až na zem. Mírná obava, že ženich už nepřijde (nedochvilnost se ale projevila jako typický rys „druhé“ strany). Předčasně společensky unavený strýček, co mě při manželském slibu nabádal k mlčení. Hostina s příbuznými, které jsem viděla poprvé a naposledy. Co bylo na mé svatbě opravdu krásné? Počasí. A kytička z růžových růží.

V noci před svatbou u nás přespala kadeřnice, protože byla z daleka. Netušila jsem však, jaká je to pařmenka, a že budeme vypíjet až do noci, a že budu mít díky tomu o svatební den už od rána slušnou opičku. Ale aspoň jsem nebyla nervózní a dokonce i náročný terén, který se k obřadnímu místu musel zdolat, jsem zvládla. Počasí se na náš den udělalo po lijácích nádherné, což bylo dobře, protože se svatba konala pod širým nebem. A už je to pár let zpět. Je to vůbec pravda?

Za svůj život jsem svateb absolvovala několik, buďto jako host, nebo i jako o něco důležitější osoba než host:-) Určitě každá zúčastněná chce na svatbě vypadat co nejlépe - krásně nalíčená, pěkné šaty, zajímavý účes. U mě se z nervozity udělal na rtu opar velikosti přezrálého hrachu a po dvouhodinovém trápení u kadeřnice na natáčkách jsem měla nádherně slakované a zplihlé vlasy bez kudrlinek :-( Ale svatba byla úžasná, tancovalo se, pilo, potom se ještě pokračovalo na zábavě, vlastně se slavilo až do rána. Takže žádná svatební noc ani nebyla. Ráda na tuto svatbu vzpomínám!

Vzpomínka IV.

Měli jsme malou a hezkou svatbu, v době, kdy na zemi ještě ležel sníh. Ten mi také způsobil potíže při nastupování do auta. Klouzaly mi nohy, rukavičky a obruč v sukni se ne a ne nacpat do auta.

Vzpomínka V.

Bylo to jako ve snu. Léto, teploučko. Dlouhé jednoduché bílé šaty ve stylu třicátých let, účes a lá Ava Gardner a jemná převislá kytice v bílo-zeleném ladění. Krásná malá družička nesoucí na polštářku jednoduché kroužky z bílého zlata. Předem jsem zakázala oddávajícímu říkat naučenou řeč a říct jen důležité pasáže. To proto, že proslovy oddávajících ve mě vyvolávají záchvaty smíchu od jisté, mnou navštívené, svatby. Oslava ve stylu zahradní party je to pravé.

Vzpomínka VI.

Ráno před svatbou mě kadeřnice naprosto nemožně učesala, tedy jsem si při příchodu od ní musela znovu umýt hlavu a učesat se jednoduše a po svém.  Když jsme přicházeli do obřadní síně, scházeli jsme schody a já se z těch schodů smekla a vykouzlila jsem nevzhlednou piruetu. Při svatební hostině pak četli svědkové všechna blahopřání a gratulky, kterých byly stovky, nikoho takový "program" nebavil, jen moje mamka každé přáníčko s údivem a rádoby vtipem komentovala. A na závěr mi tchýně "nechtěně" při odjezdu ze svatby odcizila zavazadlo s erotickou košilkou a doplňky na svatební noc, takže jsem noc nakonec strávila v těžké pletené košili s dlouhými rukávy, kterou mi půjčila manželova babička.

Adventní čas je plný soutěží, takže proč by tomu bylo jinak i u svatebního seriálu.

Kdo správně rozluští autory úryvků, získá odměnu! PIŠTE VAŠE TIPY DO  KOMENTŮ ;)