|
Sice už máme po porodu, ale šestinedělí ještě k "porodním" záležitostem prostě patří. A koho jiného se zeptat, než porodní asistentky, autorky několika knih a dalších pomocníků pro těhotné ženy i čerstvé maminky, zakladatelky Studia pro ženy - paní Magdaleny Mikulandové. Šestinedělí je hodně náročné období a mnozí ani neví, jak se maminka cítí, co by potřebovala, proč se chová jinak, než obvykle. Pojďme se to dozvědět. Článek doporučujeme nejen (nastávajícím) maminkám, ale (možná že dokonce hlavně) jejímu blízkému okolí.
Šestinedělí je známo jako jedno z nejnáročnějších v mateřství...
Období šestinedělí je čas, kdy se v těle ženy vše upravuje na poporodní stav, kdy začíná plná laktace a kdy si žena zvyká na úplně novou roli ve svém životě a to na maminku v plném rozsahu. Dříve taková žena pouze ležela, kojila, starala se o miminko a obyčejně jí ženy z okolí hodně pomáhaly. Přinesly jí jídlo, uklidily a pomohly jí obecně s domácností. Taková pomoc se opravdu cenila. Žena se mohla plně soustředit na své důležité poslání a byla více v klidu, než dnešní zaměstnané ženy.
Co nejvíc trápí maminky a miminka v tomto období?
Maminku a miminko nejvíce trápí, pokud správně nenastoupí laktace a oni se s tím stále trápí a neví jak na to. Dále návštěvy, které přijdou jen okouknout mimčo a s ničím nepomohou. A také neustálá zaměstanost maminky. Nemusí to být jen zaměstnání jako takové, ale vůbec způsob živolt, který je dnes nastavený. Takový všeobecný neklid a spěch.
Kdo a čím mamince tedy může nejlépe pomoci?
Rodina, která bude při ní a trochu jí pomůže. Prostě vezme miminko ven, aby si žena mohla odpočinout nebo třeba dojít k holiči. Dále dobrá porodní bába nebo laktační poradkyně, která jí (pokud to bude třeba) pomůže s organizací věcí kolem péče o miminko po porodu a hlavně jí trpělivě nastaví všechny podmínky pro to, aby se pořádně rozkojila a měla o velikou starost méně.
Kdy by se mělo okolí zarazit - jaké chování čerstvé matky už není "jen" šestinedělní?
Každá maminka po porodu je trochu rozhozená. Mohou za to hormony, které jsou v takovém rozpoložení, že to s psychikou ženy opravdu mává. Nicméně pokud začne být žena opravdu až depresivní nebo apatycká, je dobré poradit se s odborníkem, aby se kdyžtak včas zasáhlo a předešlo se nějakým větším problémům. Naštěstí takových případů je opravdu málo, a pokud je žena mírně plačtivá nebo rozhozená, je to úplně v pořádku. Nejlépe jí s tím pomůžete, pokud ji nebudete moc nechávat samotnou a bude mít kolem sebe stále nějakou dobrou společnost.
Proč maminka pláče-truchlí-nervuje se, i když má zdravé miminko?
Jde o to, že v této době dochází k absolutnímu obratu od hormonů těhotenských k hormonům běžně ženským a hlavně k hormonům, které podporují laktaci. To dochází v těle a v hlavě ženy k takovému zmatku, že žena opravdu pláče a často vlastně ani neví proč. Jen jí trochu utěšte a hlavně jí pomožte odpočívat, aby na ní nebyl příliš velký tlak a ono to zase odezní.
Co by žena v tomto období rozhodně neměla dělat?
Určitě by neměla chodit do zaměstnání, pobíhat po supermarketech, tahat novorozence po večírcích a mít ho jako svojí značku úspěchu. Jak se to dnes bohužel často stává. Měla by se prostě na chvíli opravdu stát jen tou milou maminkou, která kojí a má na své dítě čas.
Má už teď maminka začít cvičit?
Ano. Lehké cviky by měla začít již v porodnici, a pak si začít přidávat. Doporučuji chodit mezi jiné maminky po porodu na specializované cvičení pro ženy po porodu a nebo koupit DVD cvičení po porodu a cvičit pravidelně doma. Pozor na správné a vhodné cvičení, pokud s tím žena nemá profesionální zkušenost, mohla by sama něco pokazit.
Nakonec ještě vzkaz Magdaleny Mikulandové pro šestinedělky:
Milé maminky, buďte šťasné - máte ten největší dar, který Vám mohl být dán. A pokud si někdy myslíte, že tohle už opravdu nedáte, věřte, že to rychle odezní a Vy se tomu budete jen smát!
Děkuji moc za další rozhovor a přeji krásné nejen neděle!
Jaké bylo Vaše šestinedělí? Kdo Vám ne/pomáhal? Jak Vám bylo? |
Komentáře
U Vítka jsem se mohla vykecat s vámi a dost jste mi pomohly,radou,a le i útěchou.A vůbec mi pomohlo,že jsem se z toho mohla vypsat:-))) ¨
Moc mě pomohl Martin,který si Vítka brával a bděl u něj,zatímco jsem doháněla noc. Uf,byly to časy..kojení i po 45 minutách..pak nejdýl po hodině a půl.Chjo! Ale byly to krásné časy!! Jsem ráda,že ty své kluky mám!
(i když nyní musím krýt vrchní obrázek před Vítkem:-)) )
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.