Vejce jako symbol Velikonoc jsou rozšířena po celém světě. Někde si je musí děti vykoledovat, jinde je hledají v trávě, kde je ukryl velikonoční zajíček a třeba v takové Itálii je dokonce nechají posvětit knězem.

Vejce jsou jasným znakem toho, co Velikonoce symbolizují – nový život, nový začátek. A že si toho patřičně vážíme, dokazujeme i tím, kolik času věnujeme barvení a krášlení vajíček. Technik zdobení je nepřeberné množství a já si pro tento rok vybrala zcela přírodní cestu, tedy barvy získané z přírody, respektive ze spížky.

Běžně ji používáme, takže už se vůbec nepozastavujeme nad tím, jak je pro nás důležitá a že k češtině neodmyslitelně patří. Jsou ale lidé, pro které je obzvlášť důležitá a kteří za ni vehementně bojují. Ptáte se o čem je řeč? O diakritice přece. O háčcích a čárkách a o tom, jak jejich absence mění významy slov i vět. Proto jsem oslovila PhDr. PaeDr. Jiřinu Čárovou Csc., která je předsedkyní Českého klubu diakritiky (dále jen ČKD).

Činčila je zvířátko, ke kterému má celá moje rodina velmi vřelý vztah. Často vzpomínáme na naši neposednou Gedžitku a i když jsme její klec uklidili před více, než rokem, pořád nám chybí. Ráda bych vám, milí čtenáři, přiblížila tohle výjimečné stvoření. S žádostí o rozhovor jsem tedy oslovila webové stránky www.cincila.com a jejich prostřednictvím paní Žanetu Vondráčkovou, zkušenou chovatelku činčil. Zajímá vás, jaký druh činčil se nejvíce chová v českých domácnostech, proč se tato zvířátka koupou v písku a zda jsou vhodná i pro alergiky? Na tuto a mnohem více otázek naleznete odpovědi v následujícím rozhovoru.

Dnes je šicí stroj součástí téměř každé moderní domácnosti. Je využívaný šikovnými hospodyňkami a kromě domácího upotřebení nachází své pevné místo v továrnách s konfekčním zbožím nebo například v salónech módních návrhářů.

Pojďme si v tuto chvíli užít svižnou procházku historií a o dozvědět se pár zajímavostí o vzniku šicích strojů.

Pro spoustu lidí je návštěva lázní cosi jako nejsladší odměna, třešinka na dortu, kterou se odměňují po pracovním zápřahu, aby se vraceli zregenerovaní a plní nových sil a elánu. Napadlo vás ale někdy, že byste stejný komfort dopřáli i svému psímu kamarádovi? Pokud ne a neumíte si takové lázně ani představit, zvu vás na jejich prohlídku. Průvodcem nám bude majitelka psích lázní Doggy v Táboře paní Naďa  Kroupová.

V dnešním rozhovoru bych vás chtěla seznámit s panem Miroslavem Slavíčkem, chovatelem hadů. Pokud vás chovatelství hadů láká a nevíte, jak začít nebo sháníte o těchto pozoruhodných tvorech informace, doporučuji přečíst si následující povídání.

Skutečnost, že život každého z nás může mít nekonečný počet odstínů a barev, z nás činí originální jedince s vlastním pohledem na svět. K tomu, aby byla naše duše vyladěná do pozitivna, nepotřebujeme růžové brýle a aby bylo všechno kolem nás pestré a neokoukané, nemusíme cestovat ani pálit mosty. Mnohdy stačí obklopit se těmi správnými lidmi a často také správnými předměty.

Paní Simona Solničková nachází inspiraci v každé vycházce přírodou. Dovede se dobře dívat a umí uplatnit  fantazii i do své tvorby. Pojďme se pokochat jejím uměním a dozvědět se o malování na kamínky něco víc.