Ráda bych vám dnes představila Renatu Ptáčníkovou, ředitelku Institutu pro ženy, což je novodobá poradna pro ty, které by chtěly na svém životě něco změnit, ale potřebují podporu a pomoc na začátku nové cesty.  Renata Ptáčníková je lektorka kurzů a mentorka individuálního poradenství, našla svou seberealizaci v pomoci osobnostního poradenství, podpory seběvědomí žen a hledání vlastní cesty. Zní to dobře, viďte, zejména dnes, kdy jsou na ženy kladeny vysoké nároky a život utíká jako splašený kůň. Pojďme se dozvědět vice…

Kdybych nepracovala ve zdravotnictví, chtěla bych být servírkou. Už jsem si to říkala dávno a pořád si to tak nějak umím představit.  Obíhala bych hladové a žíznivé zákazníky a pomocí jídla a pití bych jim spravila náladu. Nebo také urychlila vygradovat tu špatnou. I tak by mi to stálo za to.

Rodičovská dovolená patří mezi nejkrásnější období v životě ženy. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit. Pro mne to volno s maličkými dětmi znamenalo skutečně nejpůvabnější životní zastávku. Ani jsem si to všechno snad neuvědomovala. Důležitost a neopakovatelnost každé společné chvilky. Tehdy jsme žili pro zážitky, pro objevy všedních radostí, pro první zoubek, první krůček, společnou písničku…

V dnešním článku bych vám ráda představila povolání truhláře. Osobně znám jen jednoho, je jím Zdeněk. Ještě před nedávnem jsme k němu do dílny chodili celkem pravidelně. Spoustu let nám nechával stranou pytle hoblin, abychom měli podestýlku pro naše drobné hlodavce.

Zdeněk je muž ve středních letech, z mého pohledu k té své voňavé dílničce snad přirostlý. Málokdy ho vídáme jinak, než ve volném triku, montérkách a rukavicích. Vzpomínám si, teď se snad náš známý neurazí, že právě na Zdeňkovi jsem před časem svým dětem demonstrovala příklad typického workoholika. Člověk žijící jen svou prací, kolikrát tak pohlcený činností, kterou dělá, že pravidelně zapomíná, kolik je hodin, kde měl být a kdy ho kdo někde čeká. Tohle mi o sobě tento pracovitý truhlář nedávno vyprávěl.