Určitě si na ten svůj pamatujete. Byl z donucení? Upatlaný? Odfláknutý? Nebo naopak… Pečlivý, vyšperkovaný a (jako) vymalovaný? U nás se rádo čte, ale se zapisováním je to horší, tak hledáme různé styly, jak by se psaní přečteného stalo zábavnějším. Přinášíme Vám pár tipů a od Vás jich očekáváme celou haldu!
Čtení knížek je u synka zatím to nejjednodušší. Vzhledem k tomu, že je to tzv. raný čtenář zkombinovaný s milovníkem knih, má už načteno opravdu hodně. Čte téměř denně už zhruba 4,5 roku (což je k blížícím se osmým narozeninám, myslím, slušné až šílené). Ale my – jeho rodiče – jsme taky dost aktivní čtenáři a naše rodinná knihovna by pomalu mohla mít svůj vlastní dům, takže asi není čemu se divit. Knížky už tolik nekupujeme (haha), docházíme do tří knihoven a u synka se týdně otočí mezi jednou (tlustou) a pěti (úzkými nebo komiksovými) knížkami. Teď se to trochu snížilo tím, že jsem mu „utnula“ večerní čtení a čtu už zase já, protože já dodržím pohádku či dvě, zatímco on byl schopný si dočíst ne kapitolu, ale celou knížku. Takže teď čte spíš když má čas přes den.
Přečteno jest, ale zapsáno? No, toho moc nemá(me). Párkrát už začal, ale nikdy ho to moc nebavilo, navíc jsme řešili problém ve stylu „bez nebo s“ neboli jak zkombinovat psané a kreslené zážitky i fakta z knížky. Nakonec aktuálně používáme dva styly. Začali jsme se zápisy aktuálních a oblíbených knížek a domluvili se, že postupně budeme zapisovat i zpětně. Nicméně s jeho „spotřebou“ to nebude tak reálné. Ale jsem ráda, že začal a že dokonce sám chce pokračovat v zápisech a zákresech.
Na kreslení jsem ho asi docela nalákala u prvního typu, kdy velký prostor věnuje kreslení, ale součástí je samozřejmě i zápis. Největší obrázek (celá A4 – viz. níže plus ještě jeden menší na přední zápisové straně – viz. výše) má zatím komiksová kniha Viktorka. A stejně tak můžete motivovat své dítě, podle toho, co ho/ji nejvíc baví, tomu dát klidně větší prostor a ostatní nevynechat, ale lehounce upozadit. Je zajímavé i na takové maličkosti sledovat, jak se zájmy a zábava dítěte mění.
A protože psaní – pokud není jako výše fixami a tedy silně kreativní – je u nás nejneoblíbenější stránkou čtenářského zápisu (kterou však nelze opomenou), tak druhým stylem je zápis polopočítačový. Také zápis je předpřipraven v počítači, stejně jako pár řádek pro ruční písmo, přeci jen pár slov vlastní rukou je vždycky zapotřebí. Aspoň u těch mladších. Starší ať si zapisují klidně zcela počítačově. Nejlépe dopodrobna a klidně blogově!
Na počítači se tak synek učí také pracovat s internetem, kdy si zadáním názvu najde(me) obrázek knížky, který – ideálně černobílý, aby byl k vybarvení – se stane zajímavou a zas trochu jinou součástí zápisu ve čtenářském deníku. Deník tím nabírá na originalitě a opravdové jedinečnosti, což je podle mě u deníku dost zásadní. Takže jestli chce vybarvovat, klidně, jestli nechce, nakupte barevnou tiskárnu. Anebo jeďte na střídačku. Ještě je možnost vybarvování „zadat“ sourozenci. Proč ne. Text dítě píše samo, jestli ho nebaví kreslit, tak tiskněte a ať barví ségra/brácha. U nás musíme tisknout pro oba, protože bratr zatím sestru k vybarvování nepustil. Jsem ráda, protože jinak za něj už pár úkolů převzala.
Pokud jste nezvolili sešit, stejně jako my na několikátý marný sešitový pokus, tak máte jedinečnou možnost. Papíry do průhledných destiček a zaklapnout do pořadače. Tady se mi líbí motivace ve stylu změny pořadače po nějakém čase. Stejně tak můžete s přibývajícím množstvím pořídit větší, nebo je různě přehazovat dle věku, roku, stylu, prostě se kancelářsky bavit. A dojímat se. Stejně deník (jen ten čtenářský, jiné číst moc nedoporučuji!) do dospělosti bude v rukou rodičovských. Hezky si to užijte, dnes i v budoucnu! Bude to součást vzpomínek na dětství, něco k prolistování.
Hezké čtení i psaní! Užijte si měsíc knih(y)!