Dotek světla pomáhá objektivem fotoaparátu

Autor

Možná vás také už někdy napadlo, že byste rádi pomáhali, ale nemáte až tolik finančních prostředků. Co když ale umíte něco, co ostatním pomoci může? Nemusí se přece vždy jednat jen o peníze. Jde o ochotu naslouchat a podporu. Ukázat lidem, kteří mají jakkoliv ztížený život, že vás zajímají. Skupina žen v projektu Dotek světla přišla na to, že pomoc vždy nemusí znamenat jen poskytnout peněžní dary, a proto začaly pomáhat tím, co umí a co je baví – focením. Nejen o projektu jsem si povídala s jednou ze zakladatelek Luckou Hovorkovou.

Mohla byste nám projekt Dotek světla přiblížit? Čím je specifický?

Dotek světla je charitativní projekt. Ale nezaměřuje se na přímou pomoc. Vlastně ani nijak nepomáhá. Naším cílem je potěšit, udělat radost tím, co umíme, co nás baví.

Nabízíme profesionální fotografie zdarma dětem hendikepovaným (do 15ti let) a nedonošeným dětem (do 33tt a jednoho roku věku). Fotíme v ateliérech (pokud ho máme k dispozici), v exteriérech, doma i v nemocnici (po dohodě s lékaři). Vždy po předchozí domluvě s rodiči tak, aby se dítě cítilo co nejlíp a nejbezpečněji.

Natálka – 5,5 let – nevyvážená chromozomová aberace del 13, rozštěp měkkého i tvrdého patra, nekompletní Patau syndrom, mikrocefalus, strabizmus, retardace řeči, růstu – (Fotografovala Martina Růžičková)

Jak myšlenka focení nedonošených a handicapovaných dětí vznikla? Kdo stál na začátku projektu?

Ono je těžko říct, jak to všechno začalo. Jestli tehdy, když vznikla na jednom serveru pro rodiče diskuze o focení. Kde se sešlo pár ženských, které mají za koníčka focení a protože toho času jsme byly na mateřské dovolené, převážně jsme se věnovaly focení vlastních dětí, učily se navzájem, „pilovaly“ styl, hledaly v zahraničí inspiraci co a jak vyfotit.

Nebo jestli za ten první impuls považovat okamžik, kdy jedna z nás přišla s tím, že v Kanadě je takový projekt, a pak bylo otázkou hodin, že jsme se domluvily, že uděláme něco podobného.

Lukášek – 5 let – DMO – spastická dipareza, epilepsie, hyperkyfosa páteře, nerovnoměrný psychologický vývoj, rysy autismu a Aspergrův syndrom – (Fotografovala Jindra Krobová)

Při setkání s rodiči a dětmi poznáte spoustu příběhů, mají něco společného?

Já osobně vidím jednu společnou věc u všech příběhů. A to je LÁSKA. Možná to bude znít jako klišé. Všechny ty děti jsou úžasné. Jsou to velcí bojovníci. Moji největší úctu mají nejenom oni, ale i jejich rodiče. Pro které to musí být neskutečně těžké. Oni to, samozřejmě, vidí jinak. Nevidí sebe jako hrdiny (kterými v mých očích jsou).

Co ale přiznají všichni a co je opravdu vždycky vidět je, že rodiče své děti milují. A ta láska je vzájemná. Všechny ty děti neskutečně své rodiče obohacují. Jsou to taková malá sluníčka.

Tonička – 4 roky – Rettův syndrom – (Fotografovala Marcela Pirožková)

Myslíte, že jakákoliv podpora je pro rodiče těchto dětí přínosem?

Myslím si, že rodiče by si zasloužili skutečnou a velkou podporu. Že dnešní doba ještě pořád není lidem s postižením nijak zvlášť nakloněna. Že pořád máme velké mezery, jak na té každodenní lidské úrovni, tak na úrovni zákonodárné. Často musí tyhle rodiny bojovat s „úředním šimlem“ – je až neskutečné, co všechno si někdy musí vybojovat.

Často se také setkávají s nepochopením okolí, s netolerancí, s nevědomostí. Myslím, že pokud rodiče o tu podporu sami stojí, pak to má smysl.

Zuzanka a Domísek – 6 měsíců – narozeni ve 29tt (1350g a 1550g) – (Fotografovala Lucie Skotnicová)

Co máte na Vaší práci ráda?

To, že něco, co jednoho baví a těší, na druhé straně dokáže někomu udělat radost. Líbí se mi dělat radost druhým.

Co byste si přála?

Přála bych všem dětem klidné a veselé dětství.

Náš portál se jmenuje Rodina21. Co pro Vás znamená rodina?

Rodina – to jsou lidi, které mám ráda, se kterými je mi dobře, kteří když nejsou přímo u mě, budou pořád v mém srdci.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji spoustu úsměvů při práci i v soukromí.

Více informací o projektu najdete na http://doteksvetla.blogspot.com/

Fotografovala Lucka Hovorková

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na