V rámci dobrovolnictví jsem v domově seniorů přešla od předčítání k trénování paměti, a tak jsem si nemohla nevšimnout Mozkovičny. Vyzkoušela jsem ji, hned jak jsem ji měla v ruce, a poté neváhala oslovit autorku Veroniku Nešporovou, protože mě zajímalo, kudy vedly její cesty k seniorům a k sepsání této knížky.
Jak jste se k tématu trénování paměti dostala?
Při svém prvním vysokoškolském studiu, které bylo zaměřeno na speciální pedagogiku – etopedii, psychopedii, jsem svou budoucnost viděla spíše v pedagogicko-psychologické poradně či speciálně pedagogickém centru. Vše nasvědčovalo tomu, že to tak jednou bude a já budu pracovat spíše s dětmi nežli se seniory. Avšak, osud tomu chtěl jinak a mně se již při dokončování bakalářského stupně studia naskytla zajímavá pracovní příležitost s cílovou skupinou, o které jsem předtím nikdy nepřemýšlela. Objevila se nabídka ze zařízení, jež pracuje s lidmi, trpícími Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence. Náplň práce mě zaujala natolik, že jsem posléze kývla a magisterský stupeň speciální pedagogiky již dokončovala distančně. V průběhu let jsem hlouběji pronikala do různých druhů terapií, vzdělávacích technik a možností, jak pracovat s lidmi, jak je dále vést, vzdělávat a udržovat v kondici, ať už po fyzické či psychické stránce. Následně jsem vystudovala druhou vysokou školu, taktéž zakončenou magisterským stupněm, která se zaměřovala na vzdělávání a vedení dospělých, tedy andragogiku na pedagogické fakultě v Praze.
Jaké máte s trénováním paměti konkrétní zkušenosti?
S týmem kolegů vedeme již řadu let pravidelné tréninky paměti, které jsou zaměřené jak na jednotlivce, tak na skupinu. Zaměřujeme se na krátkodobou i dlouhodobou paměť, zapojujeme fantazii, kreativitu, slovní zásobu. Pracujeme se smysly a využíváme prvků smyslové terapie.
Samozřejmě se věnujeme i jiným terapiím – nabízíme našim klientům canisterapii, felinoterapii, aromaterapii, muzikoterapii, arteterapii, ergoterapii, reminiscenční terapii… Přesto si troufám tvrdit, že tréninky paměti patří k takřka nejoblíbenějším aktivitám našich seniorů.
Proč jste se rozhodla na toto téma napsat knížku?
Tréninky paměti provozujeme již řadu let, avšak, materiálů, které se k tomu váží, není na našem trhu ani v současné době dostatek. Samozřejmě záleží na naší vlastní kreativitě, co vše jsme schopní a ochotní vymýšlet (trénovat paměť se dá prakticky na čemkoli), přesto publikací jako takových skutečně mnoho není. A ty, které se nám dostaly do rukou jsme znali již od A do Z. Postupem času jsem tedy začala vytvářet vlastní cvičení, které jsem primárně hodlala zachovat pouze pro naše zařízení, ale po opakovaném popichování kolegů, abych zkusila vydat soubornou knihu, která by mohla pomoci a inspirovat dál, jsem navázala spolupráci s nakladatelstvím, které jednotlivá cvičení vydalo v knižní podobě, jakou dnes znáte Mozkocvična je již druhou knihou, prvotina se jmenuje Dobrá myslivna a byla vydána v roce 2020.
A já potvrzuji – a mám mnohaleté zkušenosti s prací se seniory, že knížka je povedená a doporučuji ji nejen do zařízeních, kde se senioři setkávají a trénují, ale i domů, pro soukromé trénování paměti – pro jednotlivce nebo dvojice. Je to hravé a zábavné.
Foto: úvodní Tereza Cimburková, v textu Veronika Nešporová