Pro název tohoto příspěvku jsem se inspirovala slovy lidové písně. Proč? Protože u nás košíčky, jejichž přípravu budu popisovat, doslova zlidověly, nebo ještě lépe – staly se tradičními.
Na korpusy jsem vypracovala těsto ze 100 g změklého másla, 100 g moučkového cukru, jednoho bílku, 150 g hladké mouky a 80 -100 g strouhaného kokosu. Těsto jsem nechala půl hodiny v klídku odpočinout.
Pak jsem jím plnila formičky a to bylo v pohodě, protože jsem je nemusela vymazávat. Tohle těsto je mastné samo o sobě a tak se košíčky po upečení výborně vyklopí. Košíčky jsem pekla v předehřáté troubě cca na 180 stupňů po dobu 15 minut. To je čas pouze orientační, protože pozor – žádná trouba nepeče stejně. Po vyklopení jsem košíčky nechala odpočívat tentokrát až do druhého dne.
Druhý den jsem je po okraji namočila do čokolády a to tak, že trochu čokolády s troškou stoprocentního tuku, obojí rozpuštěné ve vodní lázni a promíchané, jsem nalila na podšálek a opatrně do ni namáčela vrch košíčků. Jakmile mi čokoláda na podšálku ztuhla, zase jsem ji nechala v páře změknout a znovu použila.
Pak jsem uvařila z půl litru mléka, 5 lžic krupicového cukru a 2 sáčků pudinkových prášků pudink. Když chladl, občas (tedy docela často) jsem ho promíchávala. Do studeného pudinku jsem zašlehala 250 g změklého másla.
Krém jsem nastříkala do košíčků a dozdobila nebo nechala jen tak.
Košíčky s ananasovým krémem jsou jednoduchou obměnou. Místo vanilkového pudinku jsem použila ananasový, košíčky jsem dozdobila kousky ananasu z kompotu. Tentokrát jsem je nemáčela do čokolády, ale přidala jsem do těsta trochu kakaa a do krému jsem zašlehala dvě lžíce zakysané smetany. Při zdobení krémem se mi pracovalo lépe, protože krém byl díky smetaně vláčnější. Ostatně, je to vidět na fotce.
