Blíží se Vánoce, ke kterým v našich končinách neodmyslitelně patří teplo domova, vánoční stromeček a jmelí. Pro toho, kdo topí dřevem, může být les zdrojem pro jeho kotel, kamna či krb. Spotřebitelé obvykle vědí, že až na výjimky mohou do lesa vstupovat a přiměřeně tam sbírat lesní plody. Také tuší, že les obvykle někomu patří a že se do lesa nesmí jezdit autem. V čem ale spotřebitelé někdy tápou, je míra práv návštěvníka lesa, zejména pak v souvislosti s opatřováním si dřeva pro topení a někdy i v souvislosti s pokoutným uřezáváním a odvážením vánočních stromků.
Chování návštěvníků v lese upravuje zákon o lesích. „Mezi práva návštěvníků lesa patří sběr lesních plodů a suchého na zemi ležícího klestí, a to pouze pro vlastní potřebu,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a doplňuje: „Při tom je návštěvník povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.“ Jaký je však rozdíl mezi dřevem a klestím? Podle společnosti Lesy ČR se za klestí považuje přirozený opad větví a zbytky po těžbě, které nemají na silnějším konci větší průměr než 7 cm bez kůry. Bez svolení vlastníka nebo správce lesa tak nelze kácet a odvážet stromy, a to ani soušky a mladé stromky. Sběr jmelí v lese zákon také nedovoluje. Na jmelí mimo les v alejích nebo na zahradách se ale zákaz nevztahuje.
Návštěvníci lesa by neměli zapomenout, že v lesích je zakázáno zejména rušit klid a ticho, vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin, těžit stromy a keře nebo je poškozovat, sbírat semena lesních dřevin, sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les, jezdit a stát s motorovými vozidly, vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu, mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, kouřit, znečišťovat les odpady a odpadky, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa, odhazovat hořící nebo doutnající předměty. Vlastník lesa však může v zákonném rozsahu povolit výjimku ze zákazů.
Pokud některého návštěvníka lesa napadne uříznout si v lese vánoční stromek anebo pokácet a odvézt strom, měl by si být vědom toho, že je to krádež, za kterou podle lesního zákona hrozí pokuta až 15 tisíc korun a náhrada případné škody. Mnozí správci lesů přijímají zejména v období Vánoc opatření před krádeži stromků, a to např. přechodným zákazem vstupu do lesa, ošetřením ohrožených stromků zvláštním nátěrem, který pak v teple domova nepříjemně zapáchá, případně líčí na zloděje fotopasti.
A kam s vysloužilými vánočními stromky? „Pokud jej nezužitkujete doma a chcete jej vyhodit, tak máte několik možností. „Stromky obecně do popelnic (kontejnerů) nepatří,“ nabádá Eduarda Hekšová a doplňuje: „Můžete je však položit ke kontejnerům, odvézt do sběrného dvora, kompostáren nebo spaloven. Rozhodně nevozte stromky zpět do lesa, protože zapomenuté ozdoby a dekorace mohou znamenat nebezpečí pro divoká zvířata.“
Stále populárnější alternativou k uříznutému vánočnímu stromku je pořízení si živého vánočního stromečku v květináči. Je však nutné si uvědomit, že stromky nesnášejí náhlé teplotní změny, takže je třeba stromek postupně připravovat na přechod z mrazivých podmínek do tepla obývacího pokoje. Po skončení Vánoc ho zas pomalu přivykněte na chladnější podmínky a posléze jej vraťte na původní místo nebo si jej zasaďte na zahradu. „Zjistěte si, zda byl stromek pěstován v květináči od sazeničky nebo byl do květináče ‚pouze‘ vložen před prodejem. Přesazování znamená pro stromek zátěž a v kombinaci se změnami teplot může vést i k jeho uhynutí,“ uzavírá Eduarda Hekšová.
Zdroj: dTest