Kdo si hraje, nezlobí

Autor

Kdo by neznal puzzle. Skládací hru, kde jednotlivé dílky musí do sebe přesně zapadat. V mém okolí neznám nikoho, kdo by vůbec nikdy nezkoušel puzzle skládat. Existují totiž ve velmi široké škále variant. I mé děti skládají. A to již od zhruba roku věku. Nejprve zkoušely malé plastové puzzličky a postupně se dopracovávaly ke složitějším. Jejich největší složené obsahovaly 200 dílů.

Opakování skládání stále stejných obrázků ale není zábavné, pro zpestření jsem jim také puzzle vyrobila. A protože nejsou puzzle jako puzzle, jejich vzhled i skládání se liší od těch kupovaných. Pro úplnost dodávám definici slova puzzle, která je uvedena ve Wikipedii: „Název puzzle pravděpodobně pochází z angličtiny, kde toto slovo označuje jakoukoli skládačku, i v přeneseném smyslu slova.“

Potřeby:
dřívka od nanuků
malý dětský obrázek
lepidlo Herkules, štětec

Postup:
Důležité je zvolit si správnou velikost obrázku. Obrázek musí mít čtvercový či obdélníkový tvar, s tím, že jedna jeho strana se rovná délce nanukového dřívka. Druhý rozměr obrázku zase určuje počet dřívek, který budeme na výrobu potřebovat.

Obrázek nastříháme tak, aby nám vznikly obdélníky, které jsou stejné jako nanuková špachtlička.

Nyní zbývá pouze nastříhané obrázky nalepit na dřívka a hotovo. Skládání může začít.

Po ukončení hraní doporučuji spojit gumičkou, aby se jednotlivá dřívka s obrázky nepoztrácely.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na