Jak propastný je rozdíl v balení dárků a balíčků s menším či větším překvapením oproti dřívější době! Každý, kdo zná film Pelíšky, to ví sám moc dobře. Dárkový balicí papír byl v šedesátých letech nevýrazný a fádní. Na uvázání mašle se používala převážně úzká červená stužka nebo lýko. Ovšem v současnosti máme rozmanitý výběr balicích papírů, stuh, kokard, nalepovacích kytiček, berušek a dalších zdobných prvků. Stačí se zamyslet, připomenout si, jaké má oslavenec záliby, co v životě preferuje a co ho těší. A pak… pak nechat promluvit fantazii. Vždyť radost z krásně zabaleného dárku stojí zato!
Pro spořivé:
Nápadů, jak darovat peníze, je spousta. Osobně se přikláním k tomuto způsobu. Nejprve zabalíme drobnost, maličkost, o které se domníváme, že oslavenci přijde vhod. Bankovky pro oslavence položíme na dárkový papír. Z papíru vystřihneme obdélník podstatně větší než bankovka. Papír s bankovkou stočíme do ruličky. Je jen na nás, zda použijeme jednu nebo více ruliček. Ruličky lehce přichytíme lepicí páskou, aby držely tvar a přilepíme na dárek. Budoucí muzikantku potěšilo, když jsem jí takto darovala zpěvník a příspěvek na zakoupení kytary zabalila do notového papíru.
Pro extroverty:
Balení dárků podle temperamentu oslavence je další možností, jak překvapit. Chystáme-li dárek pro veselého, nadmíru společenského člověka, který pořádá oslavu pro velký počet hostů, který vtipkuje a baví ostatní, zabalíme dárky do lesklého, tzv. „okatého“ papíru. Důležité je předem si zmapovat, zda k němu seženeme potřebné rekvizity (např. do barvy, do stylu dárku apod.), abychom při gratulaci mohli střihnout vtipnou scénku nebo blahopřání okořenit vtipem. Naposledy jsem k dárkům přikoupila karnevalový klobouk, frkačku a potvrzuji, že předání balíčků proběhlo v duchu nadmíru originálním.
Pro čokoholiky:
Pro čokoholiky a mlsálky vložíme dárek do pevné kartonové krabice a tu zabalíme do jednobarevného papíru. Krabice musí být tak velká, aby se na její vrchní stranu dal nalepit okopírovaný hrací plán – nebo jeho polovina – některé ze stolních her. Podmínkou je, že hra musí obsahovat figurky a domečky, tedy obdoba známého Člověče, nezlob se. Na herní plán rozestavíme místo figurek čokoládové bonbony a dárek předáme s vinšováním dobré chuti. Oslavenec si smlsne ještě předtím, než krabici rozbalí.
Příběh…
Je jasné, že nejvíce balíčků, krabic a krabiček zabalíme před Vánoci. A právě ke štědrovečernímu nadělování se váže příhoda ze života, kterou jsem si nechala vyprávět a o níž se nyní s vámi podělím.
Byl prosinec 1952 a malý Vašík se náramně těšil na dárek. Doufal, že pod stromeček mu Ježíšek nadělí nákladní auto, které nutně potřeboval na převážení dřevěných kostek a brambor. Představoval si, jak primově bude náklaďák jezdit a očka se mu leskla nedočkavostí. Vtom uslyšel z radia projev Antonína Zápotockého. Při slovech „I Ježíšek vyrostl, zestaral….“ se zarazil a zvážněl. Byl dokonce smutný i pod stromečkem, kde našel slíbený dárek. To už rodičům nedalo a tak dlouho do Vašíka mluvili, až synek vyhrkl :“Když Ježíšek tak moc zestaral, tak to asi brzy umře jako děda Šimkových a já už nikdy od něj nic nedostanu.“