Opět šijeme deku!

Autor

S láskou vzpomínám na jednadvacítkové charitativní akce a jsem ráda, že jsem se také mohla zúčastnit. Možná nejvíc mě chytil nápad: Šijeme deku. Bylo to v roce 2015. Zajímalo by mě, jestli je tady ještě nějaký pamětník, kromě redakce, kdo s námi šil? Tehdy jsme se společně odhodlaly ušít deku, tak, že každá z nás dodá jeden čtverec. Můj čtverec byl červený s vyšitou beruškou. Musím říct, že čtverce látek jsme sice věnovaly, ale deku nakonec ušila Joli, za což sklidila velký obdiv a díky. Moc se jí povedla.

Jenže to její krásné dílko mě inspirovalo natolik, že jsem si tehdy umínila, že až budu mít vnouče, tak mu ušijeme s dcerou deku, ale každý čtverec bude ozdoben výšivkou. A po letech jsem se skutečně dočkala vytouženého vnoučka. Tak teď už nějakou dobu, téměř dva roky pilně vyšívám. Je pravda, že ne vždy mám na to čas. V létě třeba, jsem nevyšila ani steh. Prostě je jiná práce. Ale teď mám vyšívací období, a moje mamka mi říká: „Že se Ti to chce?“ Chce. Je to pro mě relax. Taky s tím chci pohnout, malý bude mít, co nevidět, už dva ročky.

Rozhodly jsme se, že obrázků bude ne devět, jako tehdy, ale dvanáct. Na každém mám předkreslené zvířátko, které vybírala a okopírovala dcera. A už se mi to pomalu blíží do finále. Zbývá mi jeden vyšít ještě celý, je na něm želva.

Teď momentálně jsem dokončila plameňáka. Tuto výšivku jsem 2x zaplatila vlastní krví. V zápalu vyšívání jsem se píchla a nevšimla si kapky krve. A to se mi přihodilo 2x. No, jen doufám, že to půjde vyprat!


A tady jsem vám označila stopy po vyšívacím úrazu.

Mám tam dva obrázky, jsou na nich slon na šedé látce a velryba na modré, u nichž stačilo stonkovým stehem vyšít obrys, protože podklad je v barvě zvířete. Ty byly celkem rychle hotové.

Další jsou lev a cvrček. U těch je taky využita podkladová barva a jen vyplněny některé části. U lva hříva a u cvrčka nohy.

Zbývající obrázky jsou vyšity plně úplně celé. Nejdřív vyšiji obrys stonkovým stehem, a pak vyplňuji řetízkovým stehem. Tyhle jsou časově nejnáročnější. Jsou na nich opice, tukan, dva papoušci Ary, chameleon, páv, žirafa a již zmiňovaný plameňák a želva.

Když jsem vyšívala chameleona, vzpomněla jsem si, Sati, hned na Tebe. Dala jsem si na plochu počítače fotku z Tvého článku, jak tam píšeš, že chameleon Ti nesmí do domu. A to z toho důvodu, abych aspoň trochu trefila ty barvy.

A dělala jsem tak i některá další zvířata, když jsem chtěla, ať vypadají jako živá. Snad se mi to aspoň u některých povedlo. Hotové obrázky předám dceři a snad stihne deku do vánoc zkompletovat.

A až budu mít toto hotovo, tak nejspíš ještě nekončím. Jelikož za jedenáct měsíců po prvním vnoučkovi se narodil druhé dceři náš druhý vnouček. Tak přece ho neošidíme?

15 comments

  1. Skvělé. Doufám, že pošleš foto hotové deky a jsem ráda, že i náš Eskymo trochu pomohl 😉 Taky ráda vzpomínám na naše charitativní projekty, bylo to fajn.

    1. Určitě pošlu, jen nevím, kdy to bude hotové. Dcera s malým v Praze, moc klidu na šití asi nemá. Tak až to bude, tak to bude. Pak pošlu.

    1. Paní Libuše, to mi nevadí, mám ráda takové „drbačky“, jako ruční práce. Ale trušku se mi některé vyšíváním stáhly. Tak doufám, že to nebude moc vidět.

  2. Ahoj Evi, jsou to opravdu krásné výšivky a na hotovou deku jsem opravdu zvědavá. I já často na naše charitativní projekty vzpomínám, moc pěkná doba. Jen nechápu, jak jsem to vše stíhala.

    1. Joli, vůbec netuším, jak to bude ve finále vypadat. To už nechám na dceři. A nikdy jsme nic podobného nedělaly, tak uvidíme.
      Mi se taky zdá, že je toho času čím dál míň, že?

  3. To je moc hezké.
    Kdysi jsem vyšívala obrázky křížkovým stehem a nedávno jsem přemýšlela, že se k tomu po letech vrátím. Když jsem ale viděla cenu kanavy, tak mě to nadšení zase přešlo.

    1. To máte pravdu, kanava je drahá. Já toto mám vyšito na zbytcích plátna. Tak jen zkuste změnit látku i steh. Doporučuji. Určitě si uděláte radost!

Napsat komentář: Mačka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *