Podsedák aneb jak jsem neměla co dělat a pustila se do opravy

Autor

Potah podsedáku pro dítě do auta už měl svá nejlepší léta za sebou, látka postupně zeslábla a začala se trhat. Mohla jsem vyhodit celý podsedák a koupit nový, ale já se rozhodla pro domácí opravu s tím, že ještě chvíli určitě dobře poslouží, když se mi povede oprava.

Doma jsem našla starší kytičkovanou látku, která byla zespodu podšitá vatelínem a prošitá, takže byla pevná a zároveň vypolstrovaná a také staré rifle. Nachystala jsem si pravítko, nůžky, křídu, špendlíky a šlo se na to.

Starý potah jsem sundala a v místech švu jsem ho rozstříhala. Párat to se mi nechtělo, to by byla zbytečná práce. Díly jsem si dala na látky, z nohavic riflí jsem si nastříhala boky podsedáku a z kytičkované látky jsem vystřihla vrchní díl a všude jsem přidala přídavek tak centimetr na sešití.

Podle původního tvaru jsem začala, sešpendlila díly k sobě, vyzkoušela jsem, zda to pasuje, a potom jsem to po rubu sešila a také zaentlovala. Jen jsem vynechala malé nesešité místo na boku v místech, kde se mají ven prostrčit úchyty na pás.

Aby to dole pěkně drželo a nemusela jsem po celém obvodu všívat gumu, jako to bylo u původního potahu, tak jsem dolů přišila tři hodně silné gumy, které dole držely látku a zároveň jde potah sundat dolů.

No, piplačka to teda byla pořádná, ale podsedák se mi povedlo za jedno odpoledne opravit. Protože látky ležely dlouho ve skříni, tak jsem hotový potah na podsedák v ruce vyprala. No a druhý den už opravený podsedák putoval zpátky do auta a musím se pochválit, že se mi oprava opravdu povedla.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na