Štítek: barvy

„Jé, ta je krásná! Mami, pojď se honem podívat, jaká je na obloze nádherná duha,“ volá mně jednoho letního dne

Mlha přede mnou mlha za mnou. Všude je bílo a není vidět na krok a z auta vidím jen pár

Dubový, hnědě zbarvený list se ladně spouští směrem k zemi. V tom silný vítr zavane a na moment zvrátí zemskou

„CRRRRR, CRRRRRR“ neodbytně ohlašuje budík další podzimní, všedně obyčejné, ale přesto pokaždé jiné ráno. Ačkoli je již po změně času

Je den jako malovaný. Sluníčko svítí a zahřívá velikou a téměř letní intenzitou podzimní svět. Lidé kolem mě odkládají nejen

Je podzim. V kalendáři i venku letošnímu létu definitivně odzvonilo. Ochladilo se, občas prší i silně fouká a po ránu

Je k večeru. Vycházíme z obchodu, a již ve vestibulu cítíme nezaměnitelnou vůni deště. Za chvíli bude pršet, myslím si.

„Ahoj, ahoj, ahóóój,“ zdravili jsme před chvílí pár plujících lodí. Rychlejší kánoe i kajak nás předjíždějí a my na raftu

Je krásné, červnové ráno. Vzduch je stále ještě prosycen svěží vůní nočního deště, po kterém zbyla jen navlhlá hlína v

Dnes je tak krásný den, myslím si, od rána se mi všechno daří a vše vychází bez sebe menší námahy,

Barvy jsou všude kolem nás. Obklopují nás na každém kroku, při každé naší denní činnosti. Ovlivňují naše jednání, konání i