Jedem do finále

Autor

Pololetní vysvědčení nám už klepe na dveře, známky jsou konečně uzavřeny. Uf, to byl tedy maraton. Mám pocit, že se tentokrát musím sama odměnit J. Doma máme dva školáky, ale jejich podobnost neshledávám lautr v ničem. Jedno dítko je přehnaně zodpovědné a druhé přehnaně laxní. Takže ani s jedním není snadné vyjít. Se svědomitým se sice neučím vůbec, není třeba ho kontrolovat a hlídat, ale zato vyžaduje, zvlášť teď v období uzavírání známek, zvýšenou pozornost v podobě času na přezkušování, testování a dokazování, že opravdu umí vše perfektně. To druhé musíme naopak kopat k pečlivosti, zodpovědnosti a s bičem stát mu za zády a apelovat nad nutností se učit, se učit, se učit.

A tak jsem ráda, že mi končí noční šichty, kdy jsem nucena ještě klidně i ve 23 h brouzdat poloslepá historií našeho národa, či pronikat do tajů chemie, kde je pro mne tajemné úplně všechno. A naopak už mi nebudou svírány prsty do učebnice prvouky se slovy: „Kliiiid mami, nenervuj se zbytečně.“  Dám si chvilku oddych, ale věřím, že mi stejně dlouho nevydrží a jak sprinter, vyrazím vstříc druhému pololetí. Hold, co se v mládí nenaučíš, ve stáří se snažíš dohnat.

Ale teď je třeba si vychutnat odměnu, tu si zasloužíme všichni. Ale jakou? Čím těšíte děti za vysvědčení vy? My odměňovali vždy až na konci školního roku, ale nyní možná i kvůli covidu, máme nějakou větší chuť, vymanit se ze všednosti běžných dnů a konečně zase něco zažít. Inspirovala jsem se na slevovém portálu a zalíbila se mi nabídka motokár v kryté hale nadzemních garáží, trochu jiný adrenalin, by nás jistě uvolnil. Nebo naopak nechat se uzemnit přízemnějším running sushi, které si tak dlouho slibujeme. Ale pravda, situace posledních dnů nás naučila příliš neplánovat, tak možná se necháme odfouknout čistou spontánností.

Přeji všem rodičům i dětem, nechť si přestávku v poločase užijí k všestranné spokojenosti, zasloužíme si ji všichni.

7 comments

  1. To je jako u nás! Jedno dítko až přehnaně svědomité a druhé těžce laxní… A odměny? My rádi, takže něco dobrého na mlsání a většinou i nějaký ten dáreček. Letos činky a budík – hádejte, co pro které dítko… :)) Pevné nervy nám všem, rodičům! A odměňme se taky!!!

          1. chlapec dostal činky už k Vánocům (jednu už zvládnul ztratit…??? – posiluje totiž jen s jednou u čtení 😀 ) a má problém se vstáváním a děvče cvičení má rádo a činky (jen kilovky!) jí ještě chyběly do osobní minitělocvičny 🙂

  2. U nás 2 dvojky. Na šestou třídu v pohodě. A z čeho? Příroďák ( viry a bakterie nemá rád) a druhá dvojka z pracovek. Vždyť to je tele na manuální činnost…se divím, že z pracovek nepropadl.
    A ten starší? Ještě že už je dospělák. To byl laxně-laxní student.

Napsat komentář: Mačka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *