Maroko: syn je největší bohatství

Na dovolenou do Maroka se již podíval nejeden z Vás, ale žít zde, to je o něčem hodně jiném. Marta Liršová zde s rodinou žila, poznávala místní obyvatele i každodennost a to, jak nelehký, jiný a zajímavý je život v Maroku. Požádala jsem ji o zprostředkování jejích zkušeností a jsem moc ráda, že souhlasila. Přestože není Maroko nijak extrémně daleko, je to opravdu „jiný svět“.

Jak jste se ocitli v Maroku?
S manželem a téměř ročním synem jsme odjeli žít do Andaluzie, protože jsme oba studovali španělské gymnázium a máme tam přátele. Manžel pracuje jako Flash programátor, takže si může vozit práci po světě a já byla doma s malým Sebánkem. Žili jsme v Granadě, která je protkána arabskou kulturou. Výlet do Maroka byl tedy jasná volba. Když na návštěvu přijela moje maminka, zůstala se synem v Granadě a my dva odjeli na třídenní výlet do Maroka. Sedli jsme na trajekt a jen tak, s baťůžky na zádech jsme se vylodili v Tangeru. Přespali v místním motýlku a odjeli vlakem na cestu Tetuán, Fez a zpátky. Výlet nás naprosto uchvátil. Po návratu jsme začali přemýšlet, že bychom takovou cestu mohli podniknout s již téměř dvouletým synem. Poté jsem na internetu objevila úplně nenápadný odkaz na španělsko-marockou školku v Tangeru, napsala jsem tedy email a paní učitelky mi velice rychle a ochotně odpověděly, že se na nás těší. Cena byla příznivá, malý již španělsky rozuměl a zároveň nám možnost školky otevřela nové možnosti. Tak jsme se v den, kdy nám končil nájem bytu v Granadě, sbalili a bez jakýchkoli dalších informací jsme se autem se všemi věcmi přesunuli do Tangeru. Nikoho jsme zde neznali a tak jsme hned první den požádali o azyl právě v této školce. Zde nám poradili, jak si pronajmout byt, kolik tak přibližně může stát nájem, apod.

Jak dlouho jste v Maroku byli a čím jste se živili?
V Maroku jsme žili asi rok. Já jsem již zpátky v Čechách, ale teď již bývalý manžel stále do Tangeru jezdí. Manžel se živí jako programátor a práci zasílá klientům do Čech, já jsem si po té, co jsem umístila syna do školky, našla práci jako učitelka anglického jazyka v rodinách. Ale hlavní výdělečná činnost byla samozřejmě na manželovi.

Jak často jste jezdili do Čech? Po čem se Vám nejvíce stýskalo?
Do Čech jsme jezdili obvykle každé tři měsíce. Nejvíce se nám stýskalo po rodině, kamarádech, ale hlavně po takovém klidu, který člověk zažívá, když je mezi „svými“. Přeci jen je arabská kultura velice odlišná, arabština není jazyk, který si člověk jen tak osvojí a mentalita místních je zcela odlišná. Také jsme v Evropě zvyklí na určitou úroveň služeb, čistoty, funkčnosti. Přestože je Tanger město nejblíže Evropě, vše zde funguje jinak. Například každodenní nákup potravin je půldenní společenská událost na trhu, jelikož supermarkety zde nejsou a jediné dva velké hypermarkety v evropském stylu jsou na okraji města a ještě ne moc vybavené. Pokud jede člověk do Maroka jako turista, přijde mu to „romantické“, ale každodenní handrkování na trhu o kus masa či kilo zeleniny Evropana časem trošičku omrzí.

2 v 1 – sprcha a toaleta

Jací jsou Maročané a jak se chovají k cizincům? V čem jsou proti Čechům jiní?
Přesto, že jsou Maročané velice milí, v podstatě musí být Evropan neustále ve střehu, aby neplatil za běžné zboží třeba i trojnásobek obvyklé ceny. Je třeba počítat s tím, že Maročané mají jiný smysl pro dochvilnost nebo domluvu, a tak se běžně stane, že na domluvenou schůzku nedorazí apod. Nejen v osobním životě, ale například i opravář, zaměstnaný u velké mezinárodní společnosti, třikrát nedorazí, a poté si řekne o peníze, které mu nenáleží. Tradičně je v Maroku silné rodinné poutu, a protože Maročané mívají rozvětvené rodiny, pojímají přátelství jako spíše obchodní spojení.

Jak se v Maroku lidé baví ve volném čase?
Volný čas obvykle běžní Maročané tráví dlouhými procházkami po městě (večer) a ve všudypřítomných pouličních občerstveních pojídají malé pokrmy jako například Chawarmu, různé druhy ořechů a samozřejmě sladké pečivo. Pro tradičního muslima je zapovězen alkohol, a tak muži posedávají v kavárnách a pijí tradiční sladký mátový čaj. Ženy do kaváren většinou nechodí, a tak se ve skupinkách věnují nákupům na trzích. V letním období tráví Maročané dny na pláži. V plavkách jsou však vidět pouze muži, ženy na pláž chodí zcela zahalené a většinou s celou rodinou, spíše kvůli dětem. Evropanky se na veřejných plážích do plavek mohou svléknout, ale pohledy místních bývají trošičku nepříjemné, a tak turistky volí spíše pláže, které patří k hotelům a místní je nenavštěvují. V Tangeru jsou i klasické bary a diskotéky, ale většinou je navštěvují turisté nebo mladí Maročané (obvykle muži), často jsou diskotéky spojeny s prostitucí.

Zaujala Vás místní kultura?
Místní kultura mne velice zaujala, především jiné vnímání času. Bohužel Maročané nevěnují téměř žádné úsilí v udržování pamětihodností, a tak jsou obvykle starobylé budovy v medině (starém centru) zchátralé a trvale obydlené. Maročané si rádi dopřejí dobré kvalitní jídlo, dlouhé stolování s rodinou a přáteli, málokdy jedí sami, a to je pro Evropana zvyklého na hektický způsob života velice příjemné. Marocká mentalita nedovoluje se příliš zabývat budoucností, a tak je všude cítit velký klid a člověk má pocit, že si lidé skutečně užívají každý den naplno, i když ve velice pomalém tempu.

Co by člověk neměl v Maroku opomenout navštívit, když pojede jen na kratší „dovolenkovou“ dobu?
Maroko je země velice rozlehlá, a proto je důležité dobře vybrat danou lokalitu. Největším turistickým lákadlem je vnitrozemní město Marakesh. Marakesh je starobylé, krásné město, kde se může turista kochat tradiční architekturou, užít si dobré tradiční jídlo a potkat například zaříkavače hadů apod. Krásné, i když poměrně malé, je tzv. „modré město“ Tetuan, kde je většina domků v centru natřena modrou barvou. Dalším krásným starobylým městem je Fez. Za zmínku jistě patří tradiční dovolenková destinace Agadir. Velice oblíbené jsou výlety do pouště, i když ta se nachází poměrně daleko na jihu. Mnoho mladých lidí se rádo nechá nalákat na výlet do hor na marihuanové plantáže, kde místní vyrábí tradiční marocký hašiš. Takové výlety jsou legální, pokud se turista nenechá zlákat na případný obchod.

Která doba je podle Vás v Maroku nejpříjemnější?
Záleží na konkrétní lokalitě. My jsme žili na severu v Tangeru, kde je v zimě období neutuchajících dešťů a v létě vysoké teploty. Proto nejpříhodnější dobou je období duben, květen, červen kdy již neprší a zároveň ještě není takové horko.

Chystáte se do Maroka vrátit, zůstat v Česku nebo se přesunout jinam po světě?
Maroko je krásná země, nicméně je to jiná kultura a přes velkou otevřenost a náboženskou uvolněnost je islámská tradice silná. Pro muže to není až tak velký problém, ale pro mne jako pro ženu (přestože jsem Evropanka a ty mají jisté výsady) jsou omezení tak veliká, že na trvalé usazení jsem nepomýšlela. Také vzhledem k výchově syna. Ráda bych se opět do cizí země na delší dobu podívala, ale tentokrát bych zvolila lokalitu bližší vlastní kultuře. Nicméně po třech letech žití v cizině jsem se upřímně ráda zpátky v Čechách, i když touha vycestovat ve mně narůstá!

Co je na Maroku specifické?
Naprosto specifický a jedinečný je vztah maročanů k rodině a dětem. Dítě, obzvláště chlapeček, je považováno za největší bohatství a radost. Zároveň je pro Maročany rodina záruka solidnosti, a tak když zjistí, že máte manžela a dítě, jsou hned ochotni Vás pozvat k sobě domů a chovat se velice přátelsky. V Maroku se říká něco jako: „Neboj, já jsem muž od rodiny“ což by měla být jakási „záruka kvality“ (směje se). Procházky s mým synem po městě byly vždycky velká radost, každý si ho pohladil, v pekárnách a cukrárnách dostával sladkosti, všichni – děti, dospělí, starší se na něj usmívali. Pokud jsem potřebovala něco vyřídit na úřadě, vzala jsem s sebou syna a hned šlo všechno lépe (i přes značnou neochotu Maročanů pracovat). To by opravdu veliký šok po návratu do Čech, jak pro mne tak pro syna. Tahle část marocké mentality mi schází ze všeho nejvíce a srdečně se mi po těchto momentech stýská.

Děkuji za zajímavý rozhovor a přeji jen to nejlepší do života, ať už ho budete trávit doma nebo vyrazíte do světa!

Úvodní foto: pixabay.com

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *