Tentokrát se podíváme na písmenko H, které pod sebou ukrývá pojmy jako hedvábí, holínky nebo hučku.
Hatinátor (viz. fascinátor ZDE)
Hedvábí
Hedvábí je vlákno, které se získává z nevylíhnutých hmyzích kokonů. Nejvyužívanější jsou především kokony bource morušového. První zmínky o hedvábí pocházejí z Číny již v době 4000 př.n.l. a dodnes jsou Čína a Japonsko největšími výrobci hedvábí na světě. Hedvábí vždy bylo považováno za luxusní materiál, a to nejen kvůli výrobě, ale i kvůli vlastnostem a vzhledu. Lesk hedvábí je způsoben hranolovým tvarem vlákna, které odráží světlo z různých směrů. Hedvábí se dá také dobře barvit. Hedvábí je nejen oblíbené, ale také nenáviděné. K získání přibližně půl kilogramu surového hedvábí potřebujete až 2500 kokonů, to je tedy počet zabitých larev, protože vlákno získáte až po uvaření v horké vodě.
Hippie a hipster
Nejčastěji se uvádí, že stejně jako hipster, i termín hippie vychází z anglického slova hip – boky. To bylo použito ve spojitosti s lidmi, kteří se pohybovali okolo jazzové scény ve 40. letech 20. století a poukazovalo na pohyb boků při tanci. Stejně jako jazzoví i dnešní hipsteři se i hippie vymezovali vůči hlavnímu proudu, a to nejen v kultuře, ale i způsobu myšlení a samozřejmě oblékání. Hippie i hipsteři uznávali a uznávají odklon od konzumu, zanechání co možná nejmenší ekologické stopy a většímu porozumění přírodě a jejím přirozeným zákonům. Z toho vychází i způsob oblékání, ve kterém se objevuje spousta ať už zrecyklovaných, přírodních nebo znovu objevených starých kusů oblečení. Osvobození se od mainsteamu dává v oblečení velkou svobodu, protože se nemusíte řídit tím, co je právě in, ale oblékáte se tak, jak se to líbí vám a v čem se cítíte pohodlně.
Holínky
Jsou to nepromokavé boty, které dosahují až pod kolena. Původní holínky byly vyrobené z kůže a nechal si je u svého ševce vyrobit už v 18. století vévoda z Wellingtonu, který je měl hlavně pro jízdu na koni. Z jeho jména je také odvozeno anglické označení pro holínky „wellies“. Po objevu gumy v polovině 19. století se Hiram Hutchinson rozhodl, že začne ve Francii dělat boty právě z tohoto materiálu. Holínky se brzy staly populární především u zemědělců, kteří se díky nim z pole vraceli se suchýma nohama. S příchodem 1. světové války narostla i výroba těchto bot, protože bylo potřeba obout vojáky. Postupně se stali vhodnou obuví kdekoliv v přírodě. Dnes se holínky vyrábějí v mnoha barvách a stali se módním doplňkem v deštivých dnech. K jejich oblibě přispěla v roce 1980 samotná princezna Diana, když byla vyfocena v parku se zelenými holínkami na nohou. I Češi pomohli holínky znovu zpopularizovat pro nošení ve městě, a sice svou olympijskou kolekcí pro LOH v Londýně v roce 2012.
Hubertus
Název tohoto kabátu vychází ze jména svatého Huberta, který je patronem lovců a myslivců. Jde tedy o typický myslivecký kabát, který se vyrábí v odstínech zelené a jeho délka je až po kolena.
Hučka
Tento název je znám už od dob národního obrození a označoval neforemný klobouk, ale též jednoduchou pletenou čepic (viz. úvodní foto). Na někoho působí slovo hučka negativně, ale mně se líbí. U nás se totiž takovému typu vlněné čepice říkalo debilka, což mi přijde daleko horší. Když na vás totiž babička volá: „Nezapomeň si vzít debilku, je tam zima,“ moc vás to nepovzbudí vzít si ji na hlavu, a raději byste si nechali umrznout uši.