Adventní čas je doba jednak tvoření a vánočních příprav a jednak doba setkávání a dobrých skutků. Potěšení svých milých, to by mělo být samozřejmostí, ale o stupeň dál je potěšení cizích milých. Nebo milých nikoho. A dnes je MEZINÁRODNÍ DEN DOBROVOLNÍKŮ. A protože jsem s radostí jedním z nich, ráda bych vám představila, co nyní chystáme plus vás tím třeba i inspirovala k něčemu podobnému.
Každý rok tvoříme celkem ve velkém vánoční přáníčka. Bývá jich kolem 30, posíláme je poštou, nebo předáváme osobně. Letos je tomu jinak. Inspirováni akcí Dobrovolnického centra Kladna jsem se rozhodla rozjet „velkou vánoční akci“. Cíl zněl jasně: vytvořit přáníčka pro VŠECHNY klienty domova pro seniory, kam docházím na individuální návštěvy a s dětmi na jednorázové společenské akce. Počet lidí se nezdál tak nemožný: 130 lidí, 130 přání.
Vstříc nádherně vyšlo moje okolí, a tak postupně se přidávali další a další. Jednotlivci, ale i skupiny. A tak jsme tvoření připojili k akci vánočního tvoření v Herně Beruška, k výrobě adventních věnců na obci Pletený Újezd, tvorbou se zapojila škola i školka ve Velkém Přítočně. A hlásí se i další. Takže to vypadá, že limit společně zvládneme a budeme moct o Vánoce potěšit osobně všechny seniory v Domově!
Velké poděkování všem, co se zapojili a kdo ještě váháte: neváhejte, potěšíte nejen sebe, ale i ostatní. A naše letošní „osobní přáníčka“? Tentokrát budou jiné. Nebudeme je tvořit, ale budou mít jinou srdeční hodnotu. Jsou totiž z pozůstalosti po mé babičce, která nedávno zemřela. Milovala papírnictví (tuto lásku jsem zdědila i já) a tak mnoho přáníček máme od ní, respektive po ní… A tak pošleme s přáním vlastně i vzpomínku všem členům rodiny i přátelům.
Mějte krásné svátky, kašlete na nervy s úklidem a pečením.
Dělejte pro radost a potěšení a s láskou.
To je přece to nejdůležitější.
Myslet na ostatní.
Někoho mít.
Pro někoho žít.
Aby se necítil osaměle.
Až do úplného konce života.
Protože málokdo chce zůstat úplně sám.
Věnujte přání, úsměv, pohlazení, pozornost, čas, přítomnost.