Fascinující, úžasná, tajemná, romantická. To je obloha. Protože našeho mladšího synka poslední dobou obloha hrozně zajímá, dostali jsme nápad. Navštívíme hvězdárnu! Co si vzpomínám, byla jsem v hvězdárně za svůj život pouze jednou a to v rámci školního výletu.
Nejbližší hvězdárnu máme v Hradci Králové. Je umístěná na překrásném místě, mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové. Kromě hvězdárny a planetária zde sídlí ještě pobočka Českého hydrometeorologického ústavu – Solární a ozónová observatoř a část Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Abychom byli originální a našim chlapcům nabídli i „rodinný odvaz“, protože se výlet naplánoval na pátek (a v sobotu se může ráno pořádně pospat), jelo se na Večerní program.
Večerní program začíná v 19.hodin. Tou dobou se nás v hale ujal sympatický, hovorný a velice chytrý pán. Od té chvíle jsme byli vtažení do zákonitostí, záhad, historických objevů, vynálezů…
A tak jsme se dozvěděli informace o sluneční soustavě, o tom, že je ovládána gravitací Slunce, povídání , jak obíhají planety kolem Slunce ve stejném směru, což jsou asi základní informace, které když čtete, nepřipadají vám zvláštní jako, když je slyšíte právě zde, na tomto místě.
Samozřejmě jsme se přemístili ven a užili jsme si večerní pozorování podzimní oblohy. Naneštěstí byla celkem zima (proto doporučujeme na večerní prohlídku oblohy teplé oblečení) a foukal studený vítr. Ovšem i tak pro nás byla nevšedním zážitkem identifikace planety Jupiter a různých souhvězdí, při jejichž zaznamenání na obloze jsme museli vynaložit veškerou fantazii. Prohlídka hvězd pomocí dalekohledu neměla chybu.
Co bylo naprosto nečekané a vzrušující (i pro mě, jinak vesmírnou neznalkyni), že nad našimi hlavami proletěla skutečná, nefalšovaná vesmírná družice! A jak jsme se shodli, normálně bychom ji zaměnili s tou spoustou letadel, která brázdí noční oblohu. Jenže po výkladu se už nespleteme! Tahle družice na rozdíl od letadel nebliká, ale svítí. Jak nám řekl moudrý pán, spousta lidí si ji plete dokonce s Ufo…
Planetárium už bylo vyhřáté a útulné, zejména, když přednášející pán zhasl a rozsvítil nám nad hlavami jarní, letní, podzimní a nakonec i zimní hvězdy. Posouval hodiny do hluboké noci, nad hlavami jsme měli Měsíc a poslouchali jsme, co se právě odehrává miliony a možná miliardy světelných let daleko, jak se rodí hvězdy z mlhoviny, proč se Mléčné dráze říká „mléčná“, povídání o raketoplánech, družicích, o Hubbleově teleskopu, díky němuž vidíme i objekty vzdálené miliardy světelných let a plochy v blízkosti černých děr a zdárně měří vliv gravitace na světlo hvězd.
Kromě večerního programu lze ve zdejší hvězdárně pozorovat denní oblohu a Slunce, pro malé děti se tu pořádá speciální program, jehož průvodcem může být např. skřítek Rákosníček,pouští se zde astronomická pohádka Škola hvězd.
V průběhu roku mají návštěvníci spoustu možností zúčastnit se přednášek, výstav, besed.
My jsme odsud odjížděli s nezapomenutelnými zážitky. Celou cestu domů se vzrušeně diskutovalo, vzpomínalo. Tento podzimní výlet jsem si se svými hochy náramně užila a docela se těším, až se sem zase brzy vrátíme.
Úvodní foto: pixabay.com