Jste–li, podobně jako moje rodina, milovníky historie, rozhodně si naplánujte výlet do severovýchodních Čech, do jednoho z nejstarších českých měst, jakým je Jaroměř (v 11. století bylo na území jmenovaného města hradiště, od 14. století se stává věnným městem českých královen) a za poznání stojí barokní pevnost Josefov.
Nám k dnešnímu výletu vlastně dopomohla sportovní aktivita našich synů, v Jaroměři se zúčastnili bodovací soutěže ve stolním tenisu. Proč tedy nespojit užitečné s příjemným a pevnost i město neprozkoumat důkladněji?
Josefov
Josefov – to jsou dlažděné silnice, domy z nichž dodnes dýchá nejeden příběh z minulosti. Od roku 1971 je Josefov městskou památkovou rezervací. Pevnost nechal v letech 1780 – 1787 vybudovat císař Josef II. jako ochranu proti výbojnému Prusku. Josefov byla původně nejen pevnost, ale také samostatné město – dodnes s náměstíčkem, posádkovým kostelem s vysokou věží. Na náměstí je nepřehlédnutelná Nová radnice s muzejní expozicí. Za zmínku stojí unikátní Vojenskohistorické muzeum M. Frosta.
Několikrát do roka se zde konají slavnosti s ukázkou bojů o pevnost. Potkáte postavičky v dobových kostýmech a z neohroženého vojska v kostýmech ala napoleonské války až zatrne. Kdo má rád akci, dočká se i nejedné dělové rány (pozor na uši).
Nás samozřejmě úplně nejvíce lákala prohlídka podzemních obranných chodeb. Hned za vstupními dveřmi do podzemí jsme dostali svíce. A pak už jsme se proplétali labyrintem podzemních cest a chodbiček – rozhodně nedoporučuji osobám s klaustrofobií. Zatímco jsme se shýbali a procházeli tmou, průvodce nám říkal o stavbě a také o událostech z historie spoustu informací. Třeba, že původně se celý labyrint chodeb rozpínal na 45km. V současné době je přístupných 30km podzemních cest. Občas nás pan průvodce poslal samostatně a podle jeho instrukcí jsme dostali za úkol neztratit se, nešlapat na prkna, orientovat se podle střílen a dojít do místa určení. Pro nás zábava a dobrodružství, i když jsme chvílemi popouštěli uzdu fantazii a představovali jsme si, jak se zde pohybovali kdysi dávno vojáci, údajně zcela po tmě, bez svící.
Josefovská pevnost se za prusko – rakouské války žádné vojenské akce nezúčastnila. Pruské vojsko ji při svém tažení obešlo. V žádné další vojenské strategii již pevnost nefigurovala.
Za první světové války se Josefov stává zajateckým táborem naplněným Rusy, Ukrajinci, Italy, Srby… O život přichází spousta zajatců. Vojenský hřbitov kousíček za městem připomíná památku všech vojáků, kteří tady nepřežili.
Vojenský hřbitov, hřbitov civilní a také hřbitůvek čtyřnohých mazlíčků (mezi rozkvetlými hrobečky zvířátek ležela živá kočička a jakoby střežila památku svých přátel) působí v barvách babího léta skutečně hluboce dojemně.
Jaroměř
Od roku 1948 je Josefov součástí města Jaroměře. Jaroměř zaujme překrásným náměstím s Mariánským sloupem a radnicí. Za povšimnutí tu stojí radnice, chrám sv. Mukuláše. Nás naprosto uchvátila zdejší „základka“. Tuhle školu mohou těm jaroměřským mnohé děti z okolních měst opravdu závidět. Nachází se za mostem přes řeku Labe a je postavená v pseudorenesančním slohu.
A nebyl by to výlet bez legrácek, bez alespoň jedné náhodné, ale dobře padnoucí humorné situace . Vtípek už si ze mě udělalo východočeské město Litomyšl, když na své náměstí umístilo obchod s XXL oblečením a obchůdek nese mé jméno. Jaroměř se tentokrát také trefila (hihi) – viz fotka.
Rozhodně sem zavítejte, je se čím kochat, je co poznávat a je tu i mnoho zboží, které stojí za to nakupovat.
Úvodní foto a více zde: www.jaromer-josefov.cz