Náklady na veterinární péči rostou a návštěva veterináře může vyprázdnit peněženku majitelů mazlíčků více, než by čekali. Operace, hospitalizace nebo specializovaná diagnostika dnes může vyjít i na desítky tisíc korun. Pojištění proto láká stále více majitelů domácích mazlíčků. Jednotlivé produkty se však mohou výrazně lišit – a tyto rozdíly mohou být pro spotřebitele zásadní.
Co je pojištění mazlíčků?
„Základem pojištění mazlíčků je obvykle úhrada nákladů na veterinární ošetření psů a koček v případě úrazu nebo nemoci,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Pojišťovny zpravidla v případě úrazu nebo nemoci mazlíčka po odečtení spoluúčasti hradí vyšetření, diagnostiku, léky, operace i následnou péči, vždy však pouze do sjednaného ročního limitu. Výše plnění se liší podle tarifu a často se pohybuje v řádech desítek až stovek tisíc korun ročně. Některé pojišťovny omezují ošetření a léčení zvířete pouze na smluvní zařízení, nejedná-li se o zranění nebo nemoc, která domácího mazlíčka bezprostředně ohrožuje na životě.“
Pojistku lze rozšířit i o krytí pro případ smrti zvířete. Některé pojišťovny navíc kromě zdravotního pojištění nabízejí také pojištění odpovědnosti za škodu, kterou zvíře způsobí třetí osobě. V rámci nadstandardního krytí si lze u některých pojišťoven rozšířit rozsah pojištění. Naopak preventivní péče, jako je očkování, kastrace, odčervení nebo běžné kontroly, bývá z pojistky většinou vyloučena.
Jak se hradí veterinární péče?
„Zásadní rozdíly panují také v tom, jakým způsobem se veterinární péče hradí,“ sděluje Eduarda Hekšová. U většiny pojišťoven platí majitel zvířete veterináři zákrok ze svého a teprve následně žádá pojišťovnu o proplacení nákladů. K žádosti musí doložit faktury, lékařské zprávy a další dokumenty. Pojišťovna poté plní až po jejich kontrole, zpravidla se započtením spoluúčasti. Nevýhodou tohoto pojištění je, že majitel mazlíčka musí nejprve vše uhradit a často disponovat i nemalou částkou, aniž má jistotu, zda pojišťovna pojistné plnění poskytne.
Menší část trhu nabízí i model přímé úhrady veterináři, kdy pojišťovna zaplatí ošetření přímo jemu. Pro spotřebitele je to komfortnější varianta, protože nemusí disponovat větším finančním obnosem ani řešit administrativu spojenou s likvidací pojistné události a zjistí přímo u veterináře, zda pojišťovna zákrok hradí. Tento způsob je ale obvykle omezen na síť smluvních veterinářů, proto je dobré si ověřit, zda takového veterináře máte ve svém okolí. V akutních případech lze využít i nesmluvní veterináře, u nichž však zákrok musí hradit majitel sám a až následně jej uplatnit u své pojišťovny.
Pozor na výluky a podmínky
Spotřebitelé by si měli dát pozor také na výluky z pojištění. Pojišťovny běžně nehradí onemocnění a úrazy, které existovaly před uzavřením smlouvy, genetické vady nebo potíže vzniklé v čekací době. Podmínkou sjednání pojištění bývá mikročip, platné očkování a věkový limit zvířete v době vstupu do pojištění.
Před podpisem smlouvy se proto vyplatí pečlivě pročíst pojistné podmínky, porovnat limity plnění, spoluúčasti i způsob úhrady veterinární péče. „Pojištění mazlíčků může majitelům výrazně pomoci zvládnout nečekané výdaje,“ uzavírá Eduarda Hekšová.
Zdroj: dTest