Máte doma vysokoškoláka a váháte, kolik peněz mu do začátku dát? Kolik bude stát bydlení, jídlo a jakou částku obětovat na dopravu domů? I když opomineme soukromé školy se školným, náklady na vysokoškolského studenta nebývají zrovna malé.
Nároky i možnosti jednotlivých studentů se samozřejmě až diametrálně liší, existuje však určité minimum, pod kterým by se ze studentského života stalo živoření, a také průměr, se kterým je dobré počítat. Mnohdy je dokonce nutné plány na studium hodnotit i z tohoto ekonomického hlediska a vybírat vysokou školu i podle finančních možností.
Bydlení
Ačkoliv mnoho studentů bojuje o koleje, starší studenti už mnohdy dobře vědí, že nejde o komfortnější a někdy ani ne nejlevnější variantu. Zatímco se cena měsíce na kolejích pohybuje kolem 2 500 Kč, studentské priváty s nesrovnatelně větší svobodou a kvalitou bydlení lze sehnat už kolem 2 000 Kč (a to i ve městech, jako je Brno nebo Praha). Kromě ceny je však důležitá i poloha vzhledem ke škole, kde kromě kampusů opět vedou zpravidla priváty, rozeseté po celém městě.
Cena: 2 000 – 3000 Kč měsíčně
Jídlo
Ačkoliv je menza chápána jako zlo, jde o nutné zlo, díky kterému lze dostat za dobrý peníz teplé jídlo do studentova žaludku každý den. Navíc kvalita jídel v menze, nebo výběr z počtu a druhů jídel roste. Ve větších městech existují třeba i menzy-pizzérie, kde si pochutnáte na dobré pizze za cenu kolem 50 Kč. Při 20 obědech v průměrné ceně 50 Kč se dostaneme na částku 1 000 Kč, k čemuž je potřeba připočítat ještě přinejmenším 500 Kč s tím, že občas jídlo a pamlsky nabalíte svému dítěti i vy z domu.
Cena: 1 500 Kč a více měsíčně
Doprava
Zde záleží na tom, jak často se student vrací domů. Je to každý týden přes půl republiky? Tak to bude i se studentskou slevou kolem 1 000 Kč měsíčně, zatímco MHD bude stát 200-300 Kč na měsíc díky výhodným studentským „lítačkám“, „šalinkartám“ a podobným vymoženostem. Obecně ale počítejte s tím, že čím častěji svou ratolest uvidíte, tím víc peněz za dopravu utratí. Částečně ale může pobyt doma kompenzovat již zmíněné náklady na jídlo.
Cena: 600 – 1600 Kč měsíčně
Učebnice a další pomůcky
Rozdíl mezi různými obory je v této kategorii naprosto gigantický. Někde nemusíte mít doslova nic, vystačíte si s přednáškami a e-learningem, případně s knihovnou, jinde utratíte za skripta a další potřeby stovky korun měsíčně, respektive několik tisíc každý semestr. Opravdu otevřenou peněženku si pak připravte na oborech, kde je nutné kupovat speciální pomůcky (např. zubařské nástroje).
Cena: 0 – 10 000 Kč za semestr (a cokoliv mezi tím podle oboru)
Zábava
Zcela volitelná kategorie, která ovšem k vysokoškolskému studiu patří natolik neodmyslitelně, že ji musíme zmínit. Zatímco sportovat se dá v rámci školy zadarmo, tak další zábava se může pohybovat v podobném rozmezí jako náklady na pomůcky, pouze zpravidla v obráceném měřítku (studenti lékařské fakulty a dalších náročných oborů s nejdražšími učebnicemi a pomůckami totiž na takové věci zpravidla nemají čas ani sílu).
Cena: 0 – nekonečno (lze také neřešit a nechat financování na schopnostech studenta vydělat si, nebo ušetřit jinde)
Vstupní náklady
Kromě již zmíněných učebnic se asi setkáte s touhou po novém notebooku a/nebo tabletu. Je pravda, že notebook je skvělou učební pomůckou, která vydrží zpravidla až do konce studia. Dnes už seženete zcela plnohodnotný NB v ceně do 10 000 Kč. Také sem započítejte náklady na ISIC (mezinárodní studentský průkaz, který opravňuje i k čerpání mnoha slev a výhod všude po světě), případně na novou krosnu, ve které bude student vozit špinavé prádlo a prázdné misky od jídla zpět domů.
Cena: 10 000 Kč a více
Ubytovací stipendium i přivýdělek studenta
Pokud spoléháte na to, že vaše dítě dostane ubytovací stipendium (případně i prospěchové stipendium) a bude klid, nemáte pravdu. Bohužel, ubytovací stipendium poskytované zpravidla jednou za semestr nepokryje náklady ani na jeden měsíc fungování studenta. Většinou jde o částku kolem 2 500 Kč za semestr.
Mnoho studentů si proto přivydělává, ať už kvůli financování své zábavy, nebo pro prosté udržení se na vysoké škole, dle možností a ochoty rodiny. Možnosti brigád jsou velmi široké, hlavně ve velkých městech, ať už jde o vkládání okurek do hamburgerů (fastfoody), nebo nabízení výhodných služeb po telefonu (call-centra), či přímo praxi v oboru, která je samozřejmě nejcennější. U nadanějších a pilnějších studentů lze mnohdy nějakou tu praxi získat i přímo ve škole, rozhodně se ale nebude jednat o nikterak přehnaně výnosný přivýdělek.
Pokud jde o získání cenné praxe, rozhodně není proč nad přivýdělkem váhat. Otázkou je, zda by si měl student přivydělávat i jinou brigádou. Jedni se staví této myšlence na odpor s tím, že by se jejich dítě mělo věnovat studiu, a ne existenčním záležitostem. Jiní přivýdělek studentů vítají proto, že jim nejen ubudou starosti s placením, ale také budou vědět, že jejich dítě si osvojí pracovní návyky a v případě potřeby se o sebe dokáže postarat.
Na jakou stranu se stavíte vy? Kolik platíte za vysokoškolský život vašich dětí?