Chci být levá(k)?

Autor

To, že to leváci nemají v pravoruké společnosti právě jednoduché už jsem naznačila v předchozích článcích. Vysloužit si nálepku „levý jako šavle“ nebo „levý na obě ruce“ není právě lichotivé a leváci po právu mohou takové výroky vnímat jako diskriminační. Ale pozor. Jste-li levák, máte velkou šanci, že ve svém kognitivním rozvoji budete vždy o krok napřed před praváky a že nejen překvapíte, ale také se třeba zařadíte mezi slavné levoruké génie. Nevěříte?

U levorukých velikánů totiž vystupují některé jejich rysy do popředí a ačkoliv samozřejmě nejsou typické pouze pro leváky, najdeme je u nich poměrně ve značné míře.

Intuice
Zdá se, že leváci mají dar zvláštního druhu uvědomění si, náhledu do situace, intuice, která jim pomáhá v řešení problémů. Jsou schopni překonat stadia konvenčního myšlení a proniknout k jádru věci, přijít s nečekanou odpovědí, která všechny kolem překvapí.

Empatie
Tím, že se levák snaží vstoupit do hierarchie pravoruké společnosti, snaží se poznat druhé, vyniká povětšinou velkou mírou empatie. Často tato empatie může maskovat i bezohlednou ctižádost.

Vizuální a prostorová představivost
Je dána častou dominancí pravé hemisféry mozku u leváků. Vizuální a prostorová zdatnost je spojena také s velkým nadáním pro matematiku a hudbu.

Bouřlivý temperament
Temperament jako oheň je možná zapříčiněn tím, že leváci musí překonávat překážky navíc. Anebo je to způsobeno tím, že levorukost může být vyvolána působením nadměrné dávky testosteronu v děloze. Tak praví alespoň jedna z teorií.

Osamělost
Tvářit se tak, že zbytek světa pro vás neexistuje je jedním ze způsobů, jak naložit se skutečností, že jste rozdílní.

Laterální myšlení
Čili schopnost činit neobvyklá spojení, vidět jednu věc z pohledu jiné. Můžeme říct, že levorukost je jakýmsi vrozeným hybatelem snahy o změnu.

Ikonoklastika
Leváci jsou od přírody nutkáni ke změnám. Boří ustálené hranice, porušují zaběhnuté zákony a spokojeni jsou až tehdy, pokud jejich individualita zazáří.

Autodidaktika
Řada levorukých géniů v podstatě nezískala ani žádné vzdělání. Přesto vynikli. Dávali totiž přednost praxi a zkušenosti před teorií.

Experimenty
Kombinace laterálního myšlení, ikonoklastiky a samovzdělávání vedou k tomu, že leváci se řídí principem „co kdyby?“ a vyzkoušejí si to sami.

Fantazie
Variabilní mysl leváků se snadno zatoulá, a to i za hranice toho,co už ostatní považují za nemožné.

Vybrat a blíže představit z řady levorukých osobností ty, u nichž se všechny popsané vlastnosti protnuly a zanechaly tak nesmazatené stopy, dědictví či odkaz dalším generacím je takřka nemožné. Vždyť sem patří např. Alexandr Veliký, Julius Cesar, Napoleon Bonaparte, Michelangelo, Rafael, Isaac Newton, Fridrich Nitzsche, Bethoven, Mark Twain, Johann Wolfgang Goethe, Charlie Chaplin, Jimi Hendrix, Paul McCartney, Bill Gates, John Mcenroe, Vladimír Menšík Martina Navrátilová, Jana z Arku, Královna Viktorie, Marilyn Monroe a další.

Rozhodla jsem se tedy pro jednu zástupkyni z řady žen a jednoho mužského představitele.

Marie Curie Sklodowska (1867-1934)

Od dětství se Marie lišila svou levorukostí od ostatních. Za to, že se stala vědkyní, vděčí jen svému soustředěnému odhodlání a ochotě lišit se a překonávat závažné překážky. Tato levačka polského původu je jediným člověkem, který získal Nobelovu cenu ve dvou různých oborech. Má cenu za fyziku ( o níž se dělila se svým manželem Pierrem) a za chemii. Kromě objevů a cen vynikla také jako první univerzitní profesorka ve Francii a to v době, kdy ve Francii panoval silný sexismus („Žena není mozek, je jenom pohlaví, a tak je to mnohem lepší“, napsal tehdy francouzský spisovatel Octave Mirbeau).

Bourala bariéry v cestě za dalším vzděláváním, nalézala nové cesty , když jí odmítali přijmout patenty na její objevy. Měla srdce na dlani, ale občas prudce vybuchovala. Její studenti o ní říkali, že je děsí. Jako tolik dalších leváků, dávala přednost konkrétnu před abstraktním a ke své práci přistupovala ryze prakticky. Vždy byla spíš experimentátorka než teoretička a také velká perfekcionistka. Jeden z jejích spolupracovníků říkal: „Žádný klavírista by nemohl nikdy dosáhnou větší virtuozity, než s jakou hrají ruce madame Curie v této práci. Dokonalá technika, která redukuje koeficient lidské chyby na nulu.“ Její osamělost, kterou si sama naordinovala, přerušilo až setkání s Pierrem Curie, který měl rád samotu stejně jako Marie a který ji podporoval v jednostranném zaměření na vědu. Dne 20.července 1898 Marie oznámila, že objevila nový prvek polonium (pojmenovaný dle její vlasti) a v prosinci téhož roku k němu přibylo ještě radium. Její výzkumy ale také ukázaly, že radioaktivita je vlastností atomu, což by klíčový krok od stabilní hmoty newtonského světa k nestabilnímu atomovému světu kvantové mechaniky. V roce 1906 zemřel Pierre pod koly nákladního vozu a Marie se ještě více věnovala svým výzkumům. Experimenty s radiem poznamenaly její zdraví a nakonec zemřela na plastickou anémii. Ale její levácká schopnost lišit se a odlišná zůstat jí pomohla stát se jednou z největších vědeckých kapacit, jakou kdy lidstvo poznalo.

Fotografické důkazy naznačují, že levákem byl patrně i Pierre. Levačkou byla i jejich dcera Irene. Což je obzvláště zajímavé, protože Irene získala rovněž Nobelovu cenu za práci se svým manželem Fréderikem Joliot-Curiem, který byl, soudě podle toho, jak drží na fotografiích cigaretu, dost možná také levák.

Leonardo da Vinci (1452-1519)

Kdo by řekl, že jméno nemanželského homosexuálního vegetariánského leváka bude jednou snad nejčastěji v celé historii lidstva spojováno se slovem „génius“. Ale proč ne? Právě homosexualita a nelegitimní původ mu dávaly svobodu vymanit se z osidel konvenční kariéry a rodinného života, aby se mohl věnovat své kreativní činnosti. A typické rysy leváků – brilance, originální myšlení a mimořádné vizuálně-prostorové schopnosti ho dovedly do centra dění. Jeho zápisníky zahrnují nápady na vynálezy a techniky, které předbíhají svou dobu o celá staletí, a to na polích tak rozdílných jako inženýrství, anatomie, aviatika, aerodynamika, hydraulika, vojenská technologie i umění. A protože se mu nedostalo přílišného formálního vzdělání, píše své zápisky levou rukou přirozeně zrcadlově – slova a věty se čtou zprava doleva. Normálním způsobem psal jen tehdy, když byl text určen pro jiné.

Dětství trávil touláním po okolí, pozoroval pozorně toskánskou krajinu, flóru a faunu. Jeho třídou se stala příroda, oknem do celého světa byly jeho oči. Tvrdil, že pro člověka je nejdůležitější vlastní zkušenost, nikoli přežvýkaná znalost.

V malbě, anatomických nákresech, skečích a návrzích projevoval Leonardo jedno z nejdokonalejších propojení mezi okem a rukou, jakého kdo v historii dosáhl. Přispěl k revoluci v italském malířství. Byl perfekcionista. Už jeho učednická práce byla prý tak dobrá, že jeho mistr zcela zanechal malování, když to uviděl. V malbě se stal např. průkopníkem techniky sfumato (jemné stínování), která dodávala dojem mlžného oparu přes vše, co bylo v pozadí.

Jednou z největších posedlostí Leonarda byla schopnost člověka létat. Jako levák byl fascinován létáním už jen proto, že letět znamená překonat tu poslední hranici. Říká se, že postavil i prototyp létajícího stroje. I v jeho konstrukční práci mu pomohla levorukost – leváci jsou nuceni adaptovat se na svět plný strojků a zařízení pro praváky už od raného dětství. Jejich životy jsou ve znamení improvizace a chtějí najít cestu, jak se vyrovnat se světem, který jim nikdy tak docela vyhovovat nebude.

Ať žijí leváci!

Zdroj: Wright, E. Slavní leváci v dějinách lidstva

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na