I pro běžnou populaci začal čas návštěv zoologických zahrad, řekněme si tedy něco o tučňácích zde bydlících. Ve spolupráci se spřáteleným webem jsem pro Vás připravila pár informací, rad a zajímavostí, abyste byli připraveni na tento výlet. Ať už to bude akce „S jednadvacítkou za Václavem“, nebo jakákoliv jiná návštěva tučňáků v ZOO.
Není jednoduché chovat tučňáky v zajetí. Podívejte se na lehký nástin toho, co musí ZOO splňovat, aby se u nich tito ptačí přátelé cítili co nejlépe a mohli zde vůbec žít.
Voda
Potřebují vodu, která je pramenitě čistá a neobsahuje chemické složky. Ani naše čistá voda, kterou pijeme, nemůže být použita. Obsahuje větší množství chlóru, po kterém by tučňáci oslepli! Voda musí bý také neustále filtrována.
Ovzduší
V našem ovzduší nelze chovat tučňáky bez některých opatření. Jedná se o různé inhalace, tablety a jiné. Bez užívání těchto opatření by tučňáci do týdne zahynuli na plicní choroby.
Potrava
Tučňáci potřebují čerstvé ryby, které jako v přírodním prostředí čerstvé naloví. Tohle však nejde zařídit a ryby, které jsou dovezeny zmražené, jsou obohacovány vitamínovými tabletami. Nelze je krmit např. sladkovodní rybou z našich vod.
Výběh
Tučňáci jsou náchylní na plísňové choroby. Výběh se proto musí řádně a často čistit.
Vnitřní výběh
Pravidelná kontrola ovzduší, vody atd.
V českých zoologických zahradách je chován pouze jeden druh, a to tučňák Humboldtův. Řekněme si o něm tedy více:
Latinský název: Spheniscus humboldti
Světová populace: Přibližně 12 000 hnízdících párů (IUCN již počítá z nízkou populací o 3 300 ptácích – populace zjevně značně klesá).
Délka života: Přibližně 20 let
Průměrná výška: 70 cm
Průměrná váha: 4 – 4,7 kg
Hnízdění: Hnízdí na západním pobřeží Chile a Peru.
Kolonie: Vytváří malé kolonie
Rozmnožování: Hnízdí celoročně od března do prosince. Nejčastěji však v dubnu až květnu nebo v září až v říjnu.
Inkubace vajec: Přibližně 38 – 43 dní. O inkubaci se střídají oba rodiče.
Počet vajec: 2 (114 – 120 g)
Hnízda: Vykopávají si hnízdní nory nebo využívají proláklin pod balvany či keři. Snaží se zahnízdit tam, kde je dostatečný stín – kvůli vysokým teplotám a pálivému slunci.
Chov: Hnízdí celoročně, tedy i 2x do roka. O péči se střídají oba rodiče.
Pohlavní dospělost: Ve 3 až 4 letech.
Partnerské svazky: Jsou velmi trvalé (i 10 let).
Ohrožení: Tento druh tučňáka je vysoce ohrožen stejným způsobem, jako ostatní jeho rodu. Také např. vlivem El Niňo (ESCO).
Zajímavost: U těchto tučňáků, jako i u ostatních z jeho rodu bývá častá i hypertermie – přehřátím organismu. Jejich tělo i když se podstatně liší od subantarktických druhů bývá vlivem 38° veder často přehřáté. Obzvlášť se tak děje během doby kdy se nemohou ochladit do vody, což je např. v době pelichání, které může trvat i několik týdnů. Hypertermie se však může objevit i u nejjižnějšího tučňáka císařského během antarktického léta.
Teď už by vás v ZOO nemělo nic překvapit, tak hurá za tučňáky!
Zdroj informací: http://www.penguinsworld.cz/