Letní počasí láká k posezení na balkóně nebo zahradě. Nenápadná akce u souseda pak může snadno přerůst v hlasitou zábavu, která narušuje váš klid hlukem, zápachem a kouřem z grilování či cigaret. Během dní pracovního klidu vás zase může obtěžovat sekání trávy a jiné hlučné zahradnické práce. Co vše soused smí a co už je takzvaně přes čáru? A jak se takovému chování bránit?
Občanský zákoník zakazuje pronikání odpadu, vody, kouře, prachu, plynu, pachu, světla, stínu, hluku, otřesů a dalších podobných účinků na pozemek jiného vlastníka. Odborně se takové účinky nazývají imise a dělí se na přímé a nepřímé. Přímé imise vznikají z aktivního úmyslného chování souseda. Například když odvádí dešťovou vodu na sousední pozemek, pouští na něj svá zvířata nebo na něj sváží odpad, aniž by se dohodl s jeho vlastníkem. Nepřímé imise vznikají jako vedlejší produkt jiné činnosti souseda. Patří mezi ně kouř z páleného listí nebo grilování, stínění vzrostlými stromy nebo hluk z balkónu či zahrady. „Zatímco přímé imise jsou zakázány za všech okolností, nepřímé jsou zakázány, jen když překračují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují vás v obvyklém užívání nemovitosti. Samozřejmě soused musí společně s občanským zákoníkem respektovat i další právní předpisy týkající se životního prostředí nebo nočního klidu a také místní vyhlášky,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Sousedem přitom není jen ten, s kým máte společnou hranici pozemku či stěnu bytu, ale i uživatel vzdálenější nemovitosti. Rozhodující je, zda k vám od něj pronikají imise. Není-li se sousedem rozumná řeč, máte několik možností, jak se bránit. Jde-li o souseda ze stejného domu, můžete se obrátit na výbor společenství vlastníků jednotek či představenstvo družstva, aby se sousedem řešily vaši stížnost. Lze se odvolat na domovní řád, který stanovuje i pravidla chování v domě. „Závaznost domovního řádu je dlouhodobě předmětem odborných diskusí. Každopádně nelze vymáhat dodržování těch pravidel domovního řádu, která odporují právním předpisům,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.
Při podezření, že se soused dopouští svým chováním přestupku, je možné kontaktovat policii či městskou policii, což se nejčastěji děje při nedodržování nočního klidu. Česká inspekce životního prostředí pak může řešit zápach z kompostu, skládky nebo z pálení rostlinného a jiného odpadu. Podání soudní žaloby je pro většinu lidí krajním prostředkem obrany vzhledem k povinnosti zaplatit soudní poplatek a riziku, že bude nutné v případě prohry uhradit druhé straně náklady soudního řízení a zastoupení advokátem.
Ochrany před problematickým sousedem se může domáhat i nájemce nemovitosti. Může jednat sám, nebo požádat o pomoc pronajímatele, který má povinnost nájemci zajistit nerušený nájem. „Je-li rušícím sousedem sám pronajímatel, může to vést k oprávněné výpovědi z nájmu ze strany nájemce. Platí to i obráceně, pronajímatel může nájemce z nájmu vypovědět, jestliže nepřípustně komplikuje život sousedům,“ uzavírá Eduarda Hekšová.
Zdroj: dTest