Rýmou nebo kašlem na podzim onemocní značná část dospělých a většina dětí navštěvujících kolektiv. Ve většině případů stojí za obtížemi běžná virová infekce, která během několika dnů až týdnů sama odezní. Ne vždy je ale dobré nemoc jen „přechodit“ a některé příznaky vyžadují lékařské vyšetření.
Kašel, rýma a zvýšená teplota patří na podzim k nejčastějším důvodům, proč lidé zůstávají doma. Za celý rok 2025 evidovala Česká správa sociálního zabezpečení 919 589 ukončených případů pracovní neschopnosti kvůli akutním infekcím dýchacích cest. Lidé kvůli nim prostonali více než 9,8 milionu dnů a jedna pracovní neschopnost trvala v průměru 10,7 dne.
Kašel bývá jedním z prvních příznaků nachlazení nebo virové infekce. Jde o přirozený obranný mechanismus, kterým se tělo snaží odstranit hlen, nečistoty nebo dráždivé látky z dýchacích cest. U běžné infekce obvykle během několika týdnů odezní. „Kašel je jedním z nejčastějších příznaků, se kterými lidé přicházejí do ordinace. U běžné virové infekce může přetrvávat i několik týdnů, přestože ostatní příznaky už ustoupily. Pokud se ale postupně zhoršuje, vrací se nebo se přidají další obtíže, je vhodné příčinu konzultovat s lékařem,“ řekla Barbora Drobňáková, praktická lékařka kliniky Venova.
Podle délky trvání se rozlišuje akutní kašel do tří týdnů, subakutní v délce tří až osmi týdnů a chronický, který trvá déle než osm týdnů. „Důležitý je také typ kašle. U suchého a dráždivého kašle lze krátkodobě, zejména na noc, využít léky tlumící kašel, například s dextromethorfanem nebo butamirátem. U vlhkého kašle je naopak vhodné podpořit vykašlávání, například přípravky s ambroxolem, bromhexinem či acetylcysteinem. Častou chybou je současné užívání léků, které kašel tlumí, s přípravky podporujícími vykašlávání. Tyto přístupy mají opačný účinek a bez doporučení lékaře nebo lékárníka není vhodné je kombinovat,“ upozornila lékařka.
Oteklý nos, nepříjemné smrkání, špatný spánek a únava. Rýma je ve většině případů způsobena virovou infekcí a během přibližně jednoho týdne postupně odezní. „Základem léčby je dostatek tekutin, odpočinek, zvlhčování vzduchu a pravidelné proplachování nosu mořskou vodou nebo solným roztokem. Pokud je nos výrazně ucpaný, mohou krátkodobě pomoci nosní spreje s xylometazolinem nebo oxymetazolinem. Je nutné řídit se příbalovou informací a obvykle je nepoužívat déle než pět až sedm dní, protože při dlouhodobém užívání mohou vyvolat medikamentózní rýmu a nos se může ucpat ještě více,“ vysvětlila Barbora Drobňáková.
Při smrkání dokáže v nose vzniknout překvapivě vysoký tlak. Při příliš silném smrkání se navíc tlak přenáší směrem ke střednímu uchu. „Agresivní smrkání je velkou a častou chybou. Přestože má přinést úlevu od ucpaného nosu, může vyvolat zalehnutí nebo bolest uší a přechodně zhoršit sluch. Lepší je nejprve nos zvlhčit nebo propláchnout solným roztokem a potom smrkat jemně, vždy jednou nosní dírkou,“ dodala.
Virové infekce často doprovází zvýšená teplota nebo horečka. Za zvýšenou teplotu se obvykle považuje 37 až 38 °C, horečka je nad 38 °C. Důležitější než samotné číslo na teploměru je však celkový stav. „Při nemoci je zásadní dostatečný příjem tekutin a odpočinek. Pomoci může lehké oblečení, pravidelné větrání a při vyšší teplotě například vlažná sprcha nebo vlažné zábaly. Smyslem není za každou cenu dostat teplotu na normální hodnotu, ale především zlepšit komfort a zabránit dehydrataci,“ vysvětlila lékařka.
Při horečce lze podle potřeby použít paracetamol nebo ibuprofen, vždy v souladu s doporučeným dávkováním, s ohledem na věk, zdravotní stav a případné kontraindikace. Pozor je třeba dát především na kombinované přípravky proti nachlazení, které mohou obsahovat stejnou účinnou látku. „U paracetamolu je důležité hlídat celkovou denní dávku. Lidé někdy užijí tabletu proti horečce a zároveň sáhnou po kombinovaném přípravku na nachlazení, aniž si uvědomí, že obsahuje stejnou účinnou látku,“ doporučila Barbora Drobňáková.
Mnoho lidí při nachlazení očekává, že jim lékař předepíše antibiotika. Ta ale nejsou univerzálním lékem a na běžné virové infekce nezabírají. Jejich užívání „pro jistotu“ není vhodné – může způsobit nežádoucí účinky a zároveň přispívat k rozvoji antibiotické rezistence. „Rozhodnutí, zda jsou antibiotika potřeba, by měl udělat lékař na základě příznaků, vyšetření a případně dalších testů. Samotná horečka nebo zbarvený hlen ještě automaticky neznamenají, že pacient antibiotika potřebuje. U běžné virózy je nejdůležitější dát tělu čas a nepřetěžovat ho. Pokud se stav nelepší, není důvod čekat, až se obtíže výrazně zhorší. Praktický lékař může pomoci rozlišit běžnou infekci od stavu, který vyžaduje další vyšetření nebo léčbu,“ uvedla lékařka.
Lékaře je vhodné vyhledat bez odkladu při dušnosti, bolesti na hrudi, poruše vědomí, vykašlávání krve, výrazné slabosti, známkách dehydratace nebo při rychlém zhoršování stavu. „Konzultace je namístě také tehdy, pokud horečka trvá několik dní nebo se po přechodném zlepšení znovu vrátí. Zvýšenou pozornost vyžadují malé děti, senioři, těhotné ženy a lidé s chronickým onemocněním nebo oslabenou imunitou. U dětí je vždy nutné volit přípravek i dávku podle věku a hmotnosti a vhodnost léčby konzultovat s pediatrem nebo lékárníkem,“ uzavřela lékařka.