Paní Miloslava Zatloukalová je žena, která dovede neuvěřitelné věci. Vyrábí ozdobičky ze slámy. Jak se člověk dostane k práci, která je zároveň koníčkem? Jak dlouho trvá vytvoření jedné ozdoby? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá paní Zatloukalová v dnešním rozhovoru.
Kdy jste začala tvořit ozdoby a všemožné výrobky? Byla jste k lásce k tvoření vedená od dětství?
Moje maminka pracovala pro ÚLUV (Ústředí lidové umělecké výroby) jako domácí dělnice a já se svými sourozenci jsme museli pomáhat a tak jsem se postupně dostávala do tajů výroby a vlastně se spoustu věcí pomalu naučila. Ale věřte mi, že jako dítěti mě to vůbec nebavilo.
Co Vás přivedlo k rozhodnutí založit vlastní firmu – dílnu specializovanou na výrobky ze slámy?
Rozhodnutí přišlo pozvolna tím, že se začátkem devadesátých let rušil Státní statek, kde jsem pracovala. Protože jsem měla děti ještě školou povinné, bylo obtížné jezdit za prací do Prostějova. Takže jsem začala koketovat s myšlenkou zkusit se živit vlastníma rukama a vlastně využít toho potenciálu znalostí o výrobě, které jsem doma načerpala.
Slámu, kterou pro své výrobky zpracováváte si sama sklízíte a čistíte. To musí být těžká práce. Kolik lidí pracuje ve Vaší firmě a jak je Vaše práce náročná?
Slámu si samozřejmě sami sečeme ručně a postupně zpracováváme. Mám úžasnou spolupráci se zemědělským podnikem, který žito naseje, já jej sklidím, ale odsekané klásky vrátím zpět ke kombajnu. Je to práce na půl prázdnin a docela fyzicky náročná. Se sklizní mi pomáhají nejvíce členové mojí rodiny, můj partner, dcera, která je u mě zaměstnaná , její manžel i jeho rodina, někdy i kamarádky a jejich děti.
Jste nositelkou několika ocenění. Jakého ocenění si nejvíce považujete a co pro Vás úspěchy Vaší firmy znamenají?
Největší ocenění? To je když se lidičky zastaví u mého stánku nebo v mé firmičce a umí ocenit náročnost práce a konečný efekt. Samozřejmě každé ocenění mě těší, ale snad největší zviditelnění mi přineslo ocenění Nositel tradice lidové výroby, díky němuž jsem se dostala jednak do zahraničí, ale také více do povědomí různých kulturních institucí, které mě pak zvou na prezentace či předvádění výroby.
Co byste vzkázala ženám, které mají svůj sen (např. založit vlastní firmu, podobně jako Vy) a bojí se ho uskutečnit?
Že všechno se má zkusit, jinak vlastně ani nepoznáte, co ve vás dříme za schopnosti a co vlastně všechno dokážete!
Kde nacházíte inspiraci pro všechny nápady, tvary a různorodá zhotovení?
To je různé, poslední dobou spíš reaguju na přání zákazníků a snažím se vyhovět jejich přáním, ale samozřejmě je to věc inspirace, nápadů. Někdy je to jednoduché a nápady se jen sypou, jindy je lépe jít dělat něco jiného, či odpočívat.
Jak dlouho trvá, než se vyrobí jedna vánoční ozdobička?
Když už je nachystaná sláma, která dá nejvíc práce, tak je to podle náročnosti té které ozdoby. Některá je jednodušší tak třeba na deset minut, jiná je náročnější a zabere více času.
Kde a jakým způsobem je možné Vaše výrobky zakoupit?
Mám internetový obchod, jezdím na řemeslné jarmarky a oslavy měst, či předvádění nebo přímo u mě v Brodku u Konice.
O jaké výrobky stoupá zájem? Jsou některé letos „víc v módě“ oproti loňsku?
Letos jsou nejvíce žádaní andělíčci všeho druhu, ale i ostatní druhy ozdobiček, kuličky, zvonečky apod.
Jakými vánočními ozdobami máte vyzdobený Váš domov?
Když byly děti menší, tak se musel vánoční stromeček blýskat a třpytit, ale postupem času už jen a jen samozřejmě slámovými ozdobičkami a šustím.
Co máte na Vánocích nejraději? Jaké je Vaše novoroční předsevzetí?
Novoroční předsevzetí si raději nedávám. Jednak nemám trpělivost na jejich plnění a potom život si svá předsevzetí vynutí sám… A co mám nejraději? Rozzářené oči malých dětí, jejich víru v Ježíška a potom také to, že i dospělí jsou v tento vánoční čas schopni a ochotni být upřímnější, víc se navštěvují, mají k sobě blíž a nějak víc se máme všichni rádi.
Děkuji Vám za příjemný rozhovor, přeji krásné Vánoce a v roce 2012 mnoho osobních i pracovních úspěchů.
Úvodní foto: pixabay.com