TOHLE NENÍ JEN TAK NĚJAKÝ PŘÍBĚH. TOHLE JE SKUTEČNÝ ŽIVOT.
Máme pro Vás návrh na další „adopci“, respektive již čtvrtou společnou charitativní akci našeho-vašeho rodinného portálu. Nejdříve jsme společně adoptovali tučňáka Václava z pražské zoo, další rok jsme adoptovali duo panenek Václava a Vendulku, které díky Vám a UNICEFu pomohli potřebným dětem díky očkování ke zdraví. Třetí rok jsme se společně věnovali Boji proti rakovině prsu. Je tu rok čtvrtý a my jsme tu opět. Opět se zaměříme někam jinam, než v předešlých letech. A tentokrát to bude hodně osobní a hodně moc silný příběh. Můžeme pomoci nastartovat NOVÝ ŽIVOT! Půjdete do toho s námi?
Na téma rodiny v 21. století se ptáme při většině rozhovorů, a tak naši čtenáři znají pohledy a názory z mnoha stran. A je nám jasné, že rodiny se mají různě a žijí různě. Některé až hrůzně. A to nemyslím v našich podmínkách, ale ještě dál. Není to o stesku po (lepší či jakékoliv) dovolené, není to o potřebě lepšího (či jediného) auta. Je to mnohem dál. Je to o životě na hranici. Je to o životě daleko za našimi hranicemi.
Můžeme totiž pomoci „adoptovat“ jedné rodině v Keni nový život. A nebudou to peníze poslané jen tak někomu na jen tak něco. Je to cílená pomoc, cílené rodině. Budete přesně vědět, komu a na co přispějeme. A poté sledovat a věřit, že naše nasměrování pomůže. Věřím totiž tomu, že je potřeba potřebné motivovat, nasměrovat. Nejde o to, dát někomu hotovost a tečka. Ne, to je jednorázová a bohužel často zbytečná pomoc. Poté, co jsme u vás my z redakce trochu sondovaly, kam novou charitativní spolupráci nasměrovat, jsem oslovila nám i vám známou osobnost, spisovatelku a zakladatelku občanského sdružení Fair – Hanu Hindrákovou.
A nyní již k příběhu opravdové ženy, která byla přes Hanku a sdružení Fair oslovena. Není to žádný vymyšlený scénář, není to žádný hollywoodský film, není to beletristický příběh. A už vůbec to není pohádka. Je to realita, je to život. Drsný život. Život osmadvacetileté Christine, matky dvou dětí. Nicméně i tak může mít tento příběh happyend. A o něj se můžeme zasloužit právě my tím, že jí poskytneme prostředky na změnu.
CHRISTINE, 28 LET, KEŇA
Christine žije ve slumu ve vesnici Lindi. Bydlí v jednopokojovém domě, tvořeném blátem a zrezivělými plechy. Nemají zde ani toaletu ani koupelnu. Žije zde s dvěma dětmi, synem a dcerkou (9 let a 3 roky) a se svým násilnickým manželem, který má ještě další ženu. Rodiče Christine zemřeli už před lety (vychovávali ji sousedé), kvůli tomu také nemá potřebné dokumenty, které by pomohly při shánění práce. Také kvůli nízkému vzdělání nemůže sehnat pořádnou práci. Má pouhých osm tříd. Hledá alespoň příležitostné přivydělání si, což není snadné. Někdy bohužel musí jít i na ulici a sexuálně si vydělat na jídlo pro své děti.
Na otázku, proč by se Christine chtěla zúčastnit kurzu šití, odpověděla, že by získala nové znalosti, díky kterým by se mohla starat o každodenní život rodiny, nakrmit své děti a žít důstojný život. Má vůli se do toho dát a dotáhnout kurz do konce. To, že by jí někdo kurz umožnil, by považovala za štěstí a dar od Boha, nikdy by ji nenapadlo, že něco takového může přijít.
Cena za tento kurz šití je v korunách 6000 Kč, v průměru se nás dosud dlouhodobých charit zúčastnilo kolem deseti. Máme tu však nové čtenáře a čtenářky, a tak budeme šťastny za všechny. Za „mazáky“, kteří s námi pomáhají už rok, dva, tři… I za nováčky, kteří se připojí poprvé. Pokud by nás bylo tedy např. oněch deset, jednorázový příspěvek bude ve výši 600Kč. Pokud nás bude víc, budeme samozřejmě poctivě rozpočítávat na nižší částky.
Není to obyčejný kurz šití, je to kurz šití, který může změnit život celé rodině. Je to gesto, které povzbudí, motivuje a posune k soběstačnosti a nezávislosti. Máme možnost někomu za pár stovek změnit život k lepšímu, tak co vy na to?
Kdo do toho jdete? Necháme vám měsíc na rozmyšlenou a na přihlášenou.
Hlaste se v komentářích, těšíme se na další společnou akci pro dobrou věc!