Tak již přišel listopad. Za pár týdnů, možná někdo počítá i na dny, přijde adventní doba a my budeme rozsvěcovat první svíčku na adventním věnci. Většina z nás má právě v tento čas plné ruce práce. Každá z nás si přeje mít krásně naklizený byt, potěšit své blízké pěknými dárečky pod stromečkem i upečené vánoční cukroví. Jak to všechno zvládnout, dodržet pro nás důležité vánoční tradice a přitom být v pohodě? Zkusme si, nyní třeba všichni společně podívat jak a kdy vlastně vznikla tradice pečení vánočního cukroví a jak se měnila v průběhu doby.
Tradice pečení vánočního cukroví je dosti stará, první zmínky o ní se nacházejí již v 16. století. Možná někoho překvapí, že tento zvyk není původem křesťanský, nýbrž má pohanské kořeny. Je to dáno tím, že ještě před tím, než křesťané začaly slavit narození Ježíše, vítali pohani v tento čas zimní slunovrat. Proto také první pomlsky, které se pekly, měly kulatý tvar, který připomíná tvar sluníčka. Další časté tvary byly v podobě rituálních zvířat. Důvodem těchto tvarů byla víra, že darovaná figurka zvířete přenese na obdarovaného jeho vlastnosti. Cukrovinky nesloužily k pouhé konzumaci, jak to známe dnes, ale též chránily dům i jeho obyvatele před zlými a temnými silami. Proto se pomlsky často rozdávaly a tím plnily i funkci malých dárků.
O několik století později, nyní mluvíme o stolení devatenáctém, se cukroví, především krásně nazdobené perníčky, věšely na vánoční stromeček, čímž plnily funkci dekorativní. I se samotným pečením cukroví bylo spojeno několik pověr. Pečení z vlastnoručně vypěstované mouky mělo zaručit její hojnost v příštím roce, voda slévaná z těst se přidávala dobytku do krmení, což hospodáři mělo zaručovat v příštím roce hojnost mléka či vajec. Podobné využití měly zbytky od štědrovečerního stolu. Podarovány byly nejen domácí zvířata, ale i stromy, aby byla zaručena velká úroda v následujícím roce. Cukroví minulých století se však od toho dnešního dosti lišilo. Nejen již zmiňovanými tvary, ale hlavně druhy a především surovinami. Dříve byly cukrovinky o mnoho zdravější, protože hlavním materiálem na jejich přípravu byl med a sušené ovoce.
Podobně to bylo se zdomácněním vánočky na vánočním stole. Její předchůdce – chléb byl také opředen několika pověrami. Při nepovedeném chlebu se postižená rodina obávala neštěstí v příštím roce. Štěstí přinášel dobře upečený chléb a pro dostatek peněz se do bochníku občas zapékala i drobná mince.
Jak je na uvedených příkladech znatelné i tradice se postupně mění. Tak proč si je nepoupravit tak, aby nám dobře vyhovovaly? Protože se myslím, že vánoční cukroví chutná nejlépe, když je jím provoněný celý byt, dovoluji svým dětem jeho konzumaci i v předvánočním čase. Vím, že podle tradice bych měla všechny druhy cukroví začít podávat až na Štědrý večer, ale protože naší rodině vyhovuje spíše „předvánoční“ cukroví, je naše tradice trochu pozměněna. Občas se stane, že na vánočním stole je cukroví opravdu jen malé množství, ale pro dostatek ostatních pochutin nejen na stole, ale i na vánočním stromku to doopravdy nikomu nevadí. Jistě, i zde existují malé výjimky a tím jsou perníčky. Čerstvě upečené perníčky nechutnají tak dobře, jako ty ozdobené a uležené.
A jak řešíte pečení a uchovávání vánočního cukroví Vy?
Všem přeji co nejkrásnější a hlavně klidné období adventního času.
Foto: pixabay.com