Je jaro a po prvním jarním úplňku, který letos prozářil noční oblohu čtvrtého dubna, nastávají velikonoce. Velikonoce jsou křesťanským svátkem a v některých státech světa jsou oslavovány především podle náboženských tradic. V Polsku je Boží hod o velikonocích tím nejdůležitějším svátkem v roce.
Záleží na tradicích konkrétních států, některé upřednostňují modernější pojetí oslav, či je oslavují jako návrat jara, nejčastější je asi kombinace výše zmíněných variant, vše se odvíjí podle založení lidí a jejich náboženského vyznání. Asi se nezmýlím, když prohlásím, že k velikonocům patří nejčastěji zajíčci, beránci a malovaná popřípadě čokoládová vajíčka. Někde jsou vajíčka důležitá převážně k dekorativním účelům, v některých krajích světa čokoládové cukrovinky schovávají zajíčci po zahradě či domě a děti se následně baví jejich hledáním a hlavně jejich následným konzumováním.
I když by se mohlo zdát, že se liší pouze forma oslav a jejich datum je všude stejné, opak je pravdou. Záleží na tom, podle kterého kalendáře jsou jarní velikonoční svátky slaveny. Zda podle gregoriánského, který je nejrozšířenější, či podle juliánského, podle něhož slaví například Rusko.
A teď trochu konkrétněji. Začneme u našich východních sousedů. S jejich obyčeji jsem se setkala naštěstí jen z doslechu od mé slovenské kamarádky a vím, že Slováci si malovaná vajíčka „vyslouží“ tím, že polévají děvčata vodou. Polití vodou, či rovnou vhození do studeného rybníka je prováděno se symbolikou očistění se od hříchů a voda zároveň předává životodárnou životní sílu. Jsem ráda, že tuto tradici znám pouze z doslechu a nikdy jsem ji nezažila na své (suché) kůži.
České tradice koledování pomlázkami není ve světě úplně ojedinělá, leč pro někoho může být dosti nepochopitelná. V případě, že budete někdy v cizině objasňovat podstatu českých velikonoc, doporučuji začínat tím, že v mladých výhoncích větví je schována životodárná síla, která je potřebná po dlouhé zimě. Teprve po tomto prohlášení doporučuji vysvětlit, jak se síla z mladých větví děvčatům předává. Jestliže budete chtít nejprve vysvětlit, jak probíhá velikonoční koledování, může cizinec nabít dojmu, že je českým zvykem mlátit něžné pohlaví.
Pokud se nechcete spokojit s pomlázkami kupovanými, které nemusí být z čerstvých proutků, zkuste si pomlázku uplést. Není to vůbec nic složitého. Začneme s tou nejběžnější variantou s osmi proutků.
Potřeby:
- 8 čerstvých, nejlépe vrbových proutků
(Pro ty, kteří se chystají plést pomlázku prvně, doporučuji proutky dvou barevných odstínů, vždy po čtyřech kusech) - Pevný provázek
- Mašle či krepový papír na ozdobení
Postup:
Nenapučené rovné proutky bez postranních výhonů pevně svážeme v jejich nejtenčí části. Proutky si rozdělíme na dva „tábory“, levý a pravý (každý „tábor“ má jiný odstín). Pomyslně si pruty očíslujeme. Krajní proutek z pravého „tábora“ (prut číslo jedna) přetáhneme vrchem do půlky „tábora“ levého a spodem vrátíme do pravého „tábora“, ale na pozici číslo 4. Úplně stejně postupujeme i na levé straně. Prut číslo jedna vrchem přetáhneme do polovičky pravé strany a spodem vrátíme do leva na pozici číslo čtyři. Stejným postupem dopleteme celou pomlázku, zavážeme a ozdobíme mašlemi či krepovým papírem.
Pomlázky jsem se naučila plést asi před pěti lety a letos tato zábava úplně pohltila mé ratolesti. Pletou pomlázku za pomlázkou, a i když nejsou všechny úplně bezchybné, radost jim to nekazí.
Přeji krásné a pohodové velikonoce