Austrálie XIII.

Autor

Komáří hody….

Po úžasném podmořském světě nás čekalo 2700 km nudného přejezdu. Za okny se míhala pořád stejná scenerie, naše dny vypadaly jako přes kopírák – vstát, snídaně, umýt se, zasednout za volant, nastartovat, zařadit jedničku, rozjezd, dvojka, trojka, čtyřka a furt rovně. Za jízdy uvařit oběd, zastavit, pojíst, rozjezd a znovu, připravit večeři, zastavit, sníst, zalehnout a tak podobně…

Pokud naše putování sledujete na mapě, tak přejíždíme z Townsville na Tree Ways po Flinders a Barkly Highway, které spojují východní Austrálii s centrální, a dostáváme se do další „části“ – Severního teritoria. Jediné „zpestření“ bylo praní prádla a výměna oleje v Mt. Isa . Luxus :o(( Míříme do Kakadu NP.

Slavné Tree Ways – téčková křižovatka, kde Barkly Hwy končí a dál se může jet jen doprava po Stuart Hwy na Darwin nebo doleva po téže silnici na Alice Springs a dál do Adelaide napříč skoro celou Austrálií. V tomto docela bohem zapomenutém kraji je schovaná jedna perla, kterou jsme si nenechali ujít cestou do Darwinu a pak i cestou zpět – teplý termální pramen v Matarance… Po čtyřech nebo pěti dnech bez sprchy je to hygienní orgasmus :o))))) Mezi palmami uprostřed buše jezírko, teplé jak vana, čisté a průzračné… máchali jsme se skoro do rozmočení a docvakali filmek z podvodního foťáku.

V městě Katherine jsme doplnili velmi ztenčené zásoby a svištěli do Kakadu parku. Po cestě jsme si všimli menších lesních požárů, takže jsme chtíc nechtíc zajeli do Caravan parku, kde jsme zaparkovali na noc a tudíž i snad poprvé na cestě zaplatili za nocování. Ty lesní požáry tam byly úmyslně založené, hlídané… bylo to právě mezi období dešťů a období sucha, úmyslně tam vypalovali suchou trávu, aby případné požáry od blesků v období sucha nenapáchaly velké škody…. Do dna jsme si užili výhod Caravan parku – teplá sprcha, pračka na prádlo, teplá voda na nádobí bez nutnosti ždímat naši plynovou bombu….

Ráno po snídě a sprše do zásoby jsme vyrazili a zanedlouho projeli branou Kakadu Národního parku. Vstupné do parku bylo 15 dolarů na osobu/14 dní a hned u brány jsme měli první prima zážitek – pohodový a ochotný průvodce, který poradil a vysvětlil, co a jak. První cíl byl Gunlom vodopád.

Vcelku nepříjemná 50km cesta prašňačkou, kde nám „větracími“ dírami v Mařence nalítala do našeho obydlíčka minimálně Tatra drobného červeného písku. Zato odměna byla sladká… vodopád ze skály teda skoro moc nevodopádil, ale koupání úžasné jak v tůni pod vodopádem, tak v tůních nahoře nad vodopádem na skále. Ještěže jsme až nahoře na vodopádu zjistili, že dole v tůni je krokouš, jinak bych tam nevlezla ani za zlatý prasátko (okoukli jsme ho dalekohledem – byl to tzv. fresh water (sladkovodní) a ty nejsou tak agresivní, jako salt water (slanovodní), o kterých všude psali, že útočí bez důvodu).

Koupání nad vodopádem

Mmch, v brožurce ke Kakadu NP byla malá nepodstatná větička – nejbezpečnější koupání v KNP je ve městě Jabiru v 50m bazénu :o)))). Pokochali jsme se jak koupáním, tak túrou a zase 50 km prachem na Yellow water. Cestu lemovaly obrovská termitiště, krásné palmy, ohořelá buš a dokonce jsme z bezpečí auta pozorovali i velkého varana, který si to štrádoval přes cestu… Jedna malá kontrolní otázka, když se kouknete na Gunlom (klikněte tady), nepřipomíná vám něco??? :o)))))))

Na Yellow water jsme si vyfotili západ slunce a zabukovali si výlet lodí na druhý den časně zrána (odjezd 6.45h). Spali jsme na povoleným place na kempování a ani Raid, Off či co to bylo za chemickej postřik nás nezachránilo od totálního poštípání komárama… Ani jsme neměli na noc otevřené okýnko a ty bestie prolezli snad i kohoutkem na vodu, aby se k nám dostali…. Po návštěvě Kakadu NP jsme se škrábali od komárů ještě v Adelaide…..

Yellow water

Do háje, zaspali jsme!!!! Vstáváme o půlhodiny později, čili snídaně se odsouvá až na oběd, zuby řeší žvýkačka a do batohu nějaký sušenky a pití a valíme na molo, abychom stihli loď… No loď… Zvláštní plechové plavidlo, hladina vody byla cca 30 cm pod okrajem lodi a my seděli tak, že okraj lodi byl tak v úrovni našeho pasu, na můj vkus jsme byli dost ponořený do vody :o)) (co chcete, prostě posera no..) Ospalců tam bylo habaděj, na vyvýšené sedátko s volantem vyskočil průvodce a pluli jsme… Někdo si cachtal ruku ve vodě a průvodce ho taktně upozornil, že on by to určitě nedělal, že okolní vody jsou plné krokodýlů…. Mamíííííííí….

A měl pravdu… viděli jsme jich dost a spoustu dalších zvířat a ptáků, projížděli jsme zatopenou krajinou mezi stromy s větvemi až k hladině, kobercemi z leknímů… a dvě hodiny na nás hodovaly ty štípací potvory…

Nourlangie Rock

Po návratu jsme se přesunuli na Nourlangie Rock (druhá kontrolní otázka – úplně stejná jako první :o))))))), kde bylo ale tak pekelný vedro, že jsme se místo procházení vylepili do auta, že si zdřímneme a projdeme se za chládku… Prd… totálně zpocený jsme to po hodině vzdali, hupli z pelecha za volant a svištěli do Jabiru na výše jmenovaný bazén… Procházka klapla až po návratu. Večer jsme zase prohráli bitvu s komáry a divili se, že je na našem těle ještě místo, kde není štípanec :o( Mělo to zase svoje pozitivum… přestala jsem řešit beďary :o))))

Poslední námi navštívené místo v Kakadu byl Ubir – domorodý malby na skalách, konkrétně ta jedna, kterou jsem vám tu naskenovala, nás nabudila na celý den, vydrželi jsme kravit na téma Gabo Zelenay – tiéééé guliskáááá :o)))), procházka a výhled na krajinu, která patří jen a jen domorodcům, kam je vstup normálně zakázán… chvíli jsme se rozhlíželi a představovali si tam ty černé kudrnáče, jak hledají v písku červy a housenky :o(

Malby v Ubiru

Opustili jsme Kakadu NP směr Darwin (samozřejmě až po bazénu v Jabiru :o)))) a spali jsme na předměstí Darwinu na nějaký stavbě. Večer jsme si dělali legraci, že tam ráno naběhnou dělňasi, my se v klídku vyžužáme a až vylezeme z pelíšků, tak je pozdravíme, za popíjení teplé voňavé kávy se jich zeptáme, jak se jim maká a vyrazíme dál… Že by tam ráno fakt byli, s tím jsme nepočítali :o))), spoléhali jsme na to, že druhý den byla sobota, tudíž že by se nemuselo makat :o))))) Ráno mě přítel vzbudil se slovy – vstávej, jsou tu fakt ti dělníci, ale jeden nám buší kladivem do střechy (proč mě to nevzbudilo???), takže jsme bleskurychle vyfičeli pryč :o)

Země domorodců

Úvodní foto: pixabay.com

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *