Víkendové toulky s dětmi – Olomoucko

Autor

Do Olomouce se pokaždé moc těšíme. Bydlí zde naši dlouholetí přátelé, kteří mají velikánskou rodinu. Protože jsme letošní výjezd plánovali hodně dopředu, stalo se, že jsme se netrefili do prosluněného víkendu, ale do tak trochu pošmurného vrtošivého počasí. To nám však náladu nezkazilo.

Upršenou sobotu jsme strávili ve společnosti přátel na olomouckém výstavišti ve Smetanových sadech ve Sbírkových sklenících.

Sbírkové skleníky nás nejen ochránily před neustávajícím deštěm, ale zároveň nám poskytly nevšední podívanou. Jako první jsme prohlédli Palmový skleník. Prý se jedná o nejstarší a největší skleník. (Byl zde vystavěn na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století). Je úžasné procházet mezi datlovníky,banánovníky, palmami různých druhů a velikostí, kolem vás se pnou liány a člověk má skutečně pocit, jako by chodil přírodou vzdálené Afriky, řeckých ostrovů či Vietnamu.

Děti měly velikou radost, že zde žije i spousta zvířátek-tropičtí a subtropičtí ptáci, pavouci, v akváriích barevné rybky, vodní želvy, kajmánek. Hlavně ty malé děti byly ze zvířátek doslova unešené. Zpěv ptáků doprovázelo dětské pištění a nadšené výskání.

Mně osobně se nejvíce líbilo v Kaktusovém skleníku. Dozvěděla jsem se, že zde byl vybudovaný v 60. letech minulého století. Ač rostlinám, květinám ani kaktusům vůbec nerozumím, nic mi neříkají latinské názvy jako Mamillaria, Achinocactus grusonii, Ferrocactus nebo jiné, tyto trnité sloupy, koule či neidentifikovatelné tvary mě doslova fascinovaly. Pokud byly navíc pokryté barevnými květy, úplně se z téhle přírodní krásy tajil dech.

Z kaktusového skleníků se naše rodinky přemístily do Tropického skleníku. Dětem se na něm nejvíce líbila jeho barevnost a pět propojených bazénků s tropickými lekníny. Opět procházíte liánovými závěsy a máte pocit, že jste někde neskutečně daleko…

Subtropický skleník je rájem citrusů. Kromě mandarinek, pomerančů a citrónů zde s dětmi poznáváme kiwi a granátová jablka. Rostlinky pocházejí převážně z oblastí Středomoří a Malé Asie. Někdy bylo obtížné udržet ty malé chtivé ručky, toužily si utrhnout ze stromů a keřů nějakou tu dobrotu… Ale povedlo se.

A tady naši partu dětí už bolí nožky. Takže: Hurá na zmrzlinu!

Druhý den, v neděli už i na Moravu vykouklo sluníčko. Protože našim chlapcům začal chybět adrenalin, rozhodli jsme se navštívit nedaleký hrad Bouzov.

Bouzov a jeho historický areál skutečně žil. Nejen našimi oblíbenými pohádkami (mimo jiné O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Třetí sudička, Kopretiny pro zámeckou paní…). Okolí hradu bylo plné zručných umělců, prodavačů a pestrých stánků. Shlédli jsme šermířské vystoupení, průvod šlechticů na koních. Děti si přály projít hrad i zevnitř, tedy jsme si vyslechli i něco z historie tohoto známého hradu.

Vystavěn byl již začátkem 14.století,skutečně už leccos pamatuje. Zakladatelem hradu býval pán Búz z Búzova. Původně gotický hrad se staletími proměňoval, přestavoval, rozšiřoval, dokonce prý i vyhořel. Otisk doby na něm nechal i romantismus a slavný projektant pan George J. von Hauberrisser. Hrad je úžasně vybavený, procházka interiérem vskutku pohádková.

A protože jsme z víkendového toulání stále nebyli unavení, sluníčko na nás hledělo bez stínu jediného mráčku, rozhodli jsme se do nedělního odpoledne vtěsnat ještě návštěvu Areálu historické zábavy, který se nachází od hradu Bouzov „coby kamenem dohodil“. Dominantou zdejšího areálu je dřevěný patnáctimetrový Trojský kůň, údajně největší dřevěná stavba koně na světě. Z koně se naskýtá hezčí podívaná, než z leckteré rozhledny. Areál historické zábavy slouží k pořádání naučných historicky laděných programů, vhodných zejména pro ucelení představ o době dávno minulé pro malé,i větší, děti. Seznamují se se středověkými zbraněmi, mohou si vše ohmatat a dokonce si i vystřelit z obrovského praku, lukem a šípem nebo kuší. V areálu se konají různá divadelní představení a ukázky ze života rytířské doby (pasování rytířů, turnaje apod.).

To už je opravdu všechno. Do napěchovaného letního víkendu s dětmi se vtěsnalo samozřejmě také hraní, povídání, koupání se v zahradním bazéně, grilování kuřecích prsíček a spaní v novém dětském pokoji v podkroví. Už teď se těšíme na všechno, co podnikneme příště. Pokud jsme někoho nalákali, tak jsme rádi, protože Olomoucko je skutečně krásné. Tedy hurá na výlet!

Úvodní foto: pixabay.com

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *