15 nejkontroverznějších filmů

Před napsáním tohoto článku, jsem dlouze přemýšlel nad tím, jakým způsobem ho vlastně pojmout nebo uchopit. Hodně z nás o sobě nebo svých známých tvrdí, že je filmový fajnšmekr. Ale co nebo kdo to ten filmový fajnšmekr vlastně je ? Je to ten člověk, který má hodnocení daného snímku utvořeno předem? Nebo je to takový typ, jak říká moje žena: “Kdyby natočily zapíchnutý vidle v hnoji, ty jsi schopnej na to dvě hodiny čumět!“? Těžko říct. Každopádně to podle mě musí být člověk, který umí film ocenit po všech stránkách jeho originality a ne po prvních deseti minutách křičet: „Co to je ?“, „Upalte režiséra.“, „To snad ne, tohle nemůžou myslet vážně“…

I přes to, co jsem napsal, je velkých děl v celosvětové kinematografii strašně málo a určitě si zaslouží naši pozornost. A jak jinak začít než s nabídkou patnácti patrně nejkontroverznějších děl filmové historie naší doby. Dámy a pánové, pohodlně se usaďte, udělejte si pohodlí, naše jízda do hloubi kontroverze právě začíná…

Píše se rok 1932 a v česko – rakouské koprodukci vzniká filmový snímek Extase pod režisérskou taktovkou Gustava Machatého.

Jedná se o poetický příběh dívky, která ublíží dvěma mužům, je to příběh o podlehnutí vlastnímu tělu a hledání smyslu života. Film je na svou dobu velmi odvážný a určitě ukazuje Gustava Machatého, jako jednoho z nejtalentovanějších meziválečných režisérů tehdejší doby. Za povšimnutí stojí fascinující obraz a naprosto vynikající kamera.

Pomaličku se přesouváme do Švédska roku 1963 kde se již poměrně známý režisér Ingmar Bergman chystá zaútočit na světová kina komorním dramatem Mlčení.

Duševní drama o krizi dvou sester Ester a Anny pojal Bergman s neuvěřitelným citem a grácií. Jeho kompozice světla, stínů, lásky a letmých doteků balancujících na hraně lidského chápání života dvou rozdílných bytostí, dává filmu neuvěřitelný rozměr o pocitech lidské společnosti. Film provázejí tři nejslavnější erotické scény, díky kterým padlo spousta filmových tabu.

Jsme v Americe roku 1971, kde vše ovládají květinové děti a na scénu vstupuje Stanley Kubrick a jeho asi nejslavnější počin, jaký filmové plátno zažilo – Mechanický pomeranč.

Přichází nemocný Alex deLarge, milovník Beethovenovy hudby, šéf bandy brutálních puberťáků, kteří se neštítí spáchat jakékoli násilí na všech, kdo se jim dostanou pod ruku. Hodně ujetá záležitost, která v případě, kdy děj začíná gradovat, donutí každého přemýšlet. Film byl natočen, sestříhán a nasazen do kin během jednoho roku a je to tak nejrychlejší Kubrickovka, jakou kdy natočil. Dodnes je na druhém místě nejkontroverznějších filmů všech dob.

Zůstáváme v Americe, je rok 1972 a Gerard Damiani přichází s nejvýdělečnějším filmem historie, snímkem Hluboké hrdlo.

Mladá žena v něm přichází ke svému lékaři postěžovat si na svůj sexuálně neuspokojivý život, kdy není schopna mít orgasmus. Po vyšetření zjišťuje, že trpí zvláštní anomálií, má klitoris v hrdle. Po velmi úspěšné a názorné léčbě, konečně dojde k uspokojení.

Jedná se na tu dobu skutečně o kontroverzní film s legálně distribuovanými prvky pornografie, který byl natočen za 22.000 dolarů a vydělal přes 600 miliónů dolarů. Film byl americkou cenzurou zakázán, ale na obrovský nátlak veřejnosti, byl nakonec puštěn do kin, neboť se našlo jen málo lidí, kteří ho nechtěli vidět.

V roce 1972 ještě zůstaneme, jen se přesuneme za oceán, do Itálie, kde Bernardo Bertolucci poprvé promítá svůj doposud asi nejlepší a nejucelenější snímek Poslední tango v Paříži.

Kontroverzní a velmi působivý příběh o vášni, touze, sexu a nakonec i lásce. Paul je po sebevraždě manželky, cynický, životem zklamaný, znechucený chlápek, který absolutně netouží po lásce, přičemž se neumí zříct svých přirozených tělesných potřeb. Jeanne je mladá Francouzka, která se má provdat za začínajícího režiséra. Při hledání bydlení se jednoho dne potkají v opuštěném bytě….

Film je dodnes v některých zemích na tzv. Černé listině se zákazem k promítání, přesto když vstoupil do kin sklízel nebývale obrovský úspěch. V místech kde byl povolen promítat, se na něj stáli několikahodinové fronty a kdo ho chtěl vidět, neváhal na něj přijet do jiného státu…

Přesouváme se do roku 1974 do Kanady, kde jugoslávský režisér Dušan Makavejev přináší do kin surrealistickou hříčku Sladký film.

Film začíná parodií na televizní show MISS, ve které si bohatý syn starší mecenášky soutěže má vzít vítěznou pannu, jejíž neposkvrněnost na místě ověřuje doktor. Vyhrává krásná MISS Kanada. Během filmu se objevují i další dějové linie, které místy zachází až za hranici lidského chápání…

A jsme zpátky v Itálii. Je rok 1975 a třiapadesátiletý režisér Piere Paolo Pasolini přináší na stříbrné plátno další kontroverzní film Saló aneb 120 dnů sodomy.

Ocitáme se v Itálii, kde čtveřice fašistických mocnářů přiváží do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří budou po dobu několika měsíců sloužit k naplnění jejich rozkoší, dokonce i těch nejzvrácenějších. Absolutní mocí, kterou vládnou nad svými oběťmi zneužijí k potupě a ponížení lidské důstojnosti. Jsou nuceni k všelijakým perverzním hrátkám a nakonec jsou krutě umučeni k smrti. Film vrcholí ve slavnou kukátkovou scénou, za doprovodu fascinující hudby Ennia Morriconeho.

Musím přiznat, že jsem tento film viděl pouze jednou, díky jeho surovosti a otřesnosti scén dodnes sbírám odvahu k jeho druhému zhlédnutí, byť mi doma ve filmotéce nechybí. Film má ještě jednu dohru, v noci 1.listopadu 1975, den po premiéře filmu, byl režisér Pasolini brutálně zavražděn baseballovou pálkou.

Japonsko 1976 a režisér Nagiso Oshima vtrhl do kin s explicitním a velmi odvážným snímkem inspirovaným skutečnými událostmi roku 1936 Korida lásky.

Majitel nevěstince Kishico se šíleně zamiluje do mladé a krásné gejši Sady, která postupně začne ovládat Kishicovu mysl a donutí ho uchylovat se ke stále silnějším a silnějším sadomasochistickým praktikám, které mají skončit jeho smrtí uškrcením.

Film je natočen v japonsko – francouzské koprodukci, kdy vznik filmu navrhl francouzský producent Anatol Dauman a Oshimovi v něm nechal naprosto volnou ruku. V roce 1977 bylo dílo při premiéře na Berlinále zabaveno a k promítání se vrátilo až po téměř roce a půl soudních tahanic, ovšem již silně cenzurováno kvůli obsahu. Oshima byl zatčen a postaven před soud.

Přenesli jsme se do Německa roku 1977, Pier Giuseppe Murgia vstupuje do kin s velmi kontroverzním snímkem Spielen Wir Liebe (Hry Lásky).

Na začátku prázdnin začíná kontroverzní příběh milostného trojúhelníku dvou dvanáctiletých dívek Laury, Silvie a osmnáctiletého chlapce Fabrizia. Laura se do Fabrizia zamiluje a bezmezně ho obdivuje. Fabrizio to pozná a postupně začíná využívat situace a Lauru trápí. Na scénu pomalu začíná vstupovat Silvie z velkého domu pod horami a náramně si začíná s Fabriziem rozumět.

Tento film je dodnes kvůli prvkům dětské pornografie ve spoustě zemí soudně zakázán. V roce 2004 byla v Německu vydána jeho necenzurovaná verze, která byla posléze opět zakázána.

Amerika 1978 a režisér Meir Zarchi šokuje širokou filmovou veřejnost drsným lidským dramatem Plivu na tvůj hrob.

Příběh mladé spisovatelky, která jede na svou chatu psát knihu, a během cesty se stane obětí brutálního několikanásobného znásilnění místních chlápků. Mladá spisovatelka bere spravedlnost do svých rukou a následuje krutá a krvavá pomsta.

Exploatační dílo, které dovádí tento žánr do té nejvyhrocenější podoby. Při premiéře někteří diváci dokonce opouštěli promítací sály, jelikož takovouto explozi brutality a krve prostě nezvládli.

Jsme nadále v Americe na konci 80. let. Je rok 1979 a režisér Tinto Brass nám servíruje téměř tříhodinový nekompromisní historický opus Caligula.

Příběh se odehrává ve starověkém Římě za vlády šíleného a zvráceného císaře Caliguly, který se nebál uchýlit se k jakýmkoli sadistickým praktikám. V atmosféře neustálého strachu, nikdy nekončící krutosti, zvrácenosti, násilí, sexu různých podob a dekadentní doby si svým životem na dvoře císaře nemohl být skutečně nikdo jistý, dokonce ani sám Caligula.

Po zhlédnutí filmu jsem přemýšlel, zda to bezesporu chlípný Tinto myslel vážně, ale faktem je, že jsem se při téměř tříhodinové necenzurované verzi vůbec nenudil. V době svého vzniku bezesporu šokující dílo…

A opět jsme v Itálii. Rok 1980. Na scénu vstoupil italský režisér Ruggero Debato a jeho velmi krvaví Kanibalové.

Výprava čtyř mladých reportérů, kteří odjeli do pralesa Jižní Ameriky natočit dokumentární film s domorodci, jež nikdy neviděli bílého člověka, byl inspirován skutečnými událostmi. Mladí reportéři vyrušili kmen lidožroutů ze svých poklidných dnů a se potom bohužel stali oběťmi jejich lidožroutských orgií.

Film drží rekord v počtu zakázaných zemí na světě (více než 50). Režisér byl dokonce zatčen a uvězněn a dokonce musel dokazovat, že při natáčení se nikomu nic nestalo. Ovšem to, že se tento film stal jedním z nejkrvavějších kultů v dějinách filmu, mu opravdu nikdo nevezme.

Přesuňme se opět do Japonska, je rok 1988 a režisér Shinya Tsukamoto přichází s experimentálním surrealistickým filmem Tetsuo.

Film je příběhem mladého muže měnícího se v jakýsi podivný kovový stroj. Tetsuo je rozhodně originálním a velmi zajímavým filmem, který každému nemusí sednout. Musel jsem ho vidět několikrát a pokaždé to pro mě byl zážitek plný nových a nových věcí. Určitě je to snímek, který se hned tak neopakuje.

Těkavá kamera, rychlé střihy, brutální hudba, chaos… a prostě jak říkám, každému nemusí sednout, ale pokud jste filmový fanoušek, jednou ho vidět se určitě vyplatí.

Píše se rok 2001 jsme ve Francii, režisér Patrice Chéreau vypouští do světa filmu snímek k zamyšlení pod názvem Intimita.

Komorní příběh mezi mužem Jayem žijícím v neútulném vypůjčeném bytě, který opustil svou ženu a dva malé syny a Claire, která za ním pravidelně každou středu dochází, aby se spolu bez jediného slova oddávali vášni a sexu. Co se bude dít, až Jay bude chtít vědět víc o soukromém životě Claire?

Intimita vzbudila rozruch na všech festivalech, kde se promítala, dokonce i u nás v Karlových Varech. V Berlíně dokonce získala hlavní cenu Zlatého medvěda.

A ve Francii s naší jízdou skončíme, je rok 2002 a režisér Gaspar Noé na svět přivádí podivuhodný snímek o zvrácenosti naší doby s výstižným názvem Zvrácený.

Atraktivní Alex je v opuštěném podchodě brutálně zmlácena a znásilněna neznámým chlápkem. Její cholerický a impulsivní manžel Marcus s jejich společným přítelem Pierem se rozhodnou, že vezmou spravedlnost do svých rukou…

Mimořádně působivý film už při uvedení na festivalech vyvolával rozporuplné názory o tom, zda jde o nechutné dílo, podstatně těžící z jeho brutálního obsahu. Neusnadňuje to ani tím, že je děj celou dobu vyprávěn pozpátku. Není to jen z důvodu nějakého ozvláštnění, ale jde o to, aby diváka přinutil k zamyšlení…

To byla jízda co? Hned na začátek Vám můžu potvrdit, že skutečně stojí za to alespoň některý z těchto filmů vidět. Jsem si jistý, že spousta z nich pro Vás bude perfektním vizuálním zážitkem. Takže už ani slovo, pohodlně se usaďte a nechte se prostoupit kontrastními snímky z celého světa, které Vás bezesporu donutí zamyslet se nad veškerými aspekty lidského života.

Přeji Vám hluboký umělecký zážitek…

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na