Na slovíčko s Petrou Soukupovou

Autor

Dnes bych vám chtěla představit mladou spisovatelku slečnu Petru Soukupovou. Za svou prvotinu K moři získala Cenu Jiřího Ortena, nominaci na Cenu Josefa Škvoreckého a nominaci na cenu Magnesia Litera.

Další kniha Zmizet byla v roce 2010 oceněná hlavní cenou Magnesia Litera – Kniha roku. Za scénář podle povídky Na krátko ( jedna z povídek z knihy Zmizet ) získala Petra Soukupová třetí místo v soutěži Cena Sazky za nerealizovaný scénář.

Musím přiznat, že knihu Zmizet jsem přečetla v rekordně krátké době. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Knihu tvoří tři povídky. Tyto povídky propojuje žánr. Jsou o ztrátách, nálezech, často nálezy neznamenají zisk, ale zase jiné ztráty. Mnohdy nenávratné. Dvě z povídek vyprávějí děti, v poslední povídce Věneček vzpomíná dospělá žena na události z dětství, které ovlivnily celý její dosavadní život.

Mě osobně nejvíce oslovila první povídka Zmizel. I z mého života se v dětství vytratil člověk, s nímž jsem vyrůstala. Zaujaly mě myšlenkové pochody chlapce, jenž tuto povídku vypráví. Bez přetvářky a opravdicky, skutečně. Zde jsem našla vzpomínky na své dětské pocity, což mi při připadalo velmi zvláštní a niterné, dostat se prostřednictvím četby pod kůži vlastním vzpomínkám, hluboko uloženým v mysli a v srdci…

Velice si vážím vstřícnosti mladé spisovatelky Petry Soukupové, s níž přistoupila na moji žádost o rozhovor. Těší mě, že mohu tuto osobnost dnes uvést na našem webu.

Jaká jste: víc veselá nebo vážná?

Jsem spíš vážná.

Od kdy Vás zajímaly seriály osudů a proč jste si vybrala obor, kterému se věnujete?

Už na základní škole jsem chtěla být spisovatelkou. Nejdřív tedy výtvarnicí, ale pak sem zjistila, že kreslit zas tak dobře neumím. Pak, po střední škole, jsem si vybrala FAMU, protože jsem chtěla psát.

Podle Vaší knihy K moři by se měl letos natáčet film. Jak se na film těšíte? Prozradíte našim čtenářům něco ze zákulisí?

Vypadá to, že letos se natáčet určitě nebude. Stále jsme nesehnali dost peněz. Režisérkou je Karin Babinská, o hereckých představitelích ještě není jasno. Protože tři ze čtyř hlavních rolí jsou děti, čekáme, až budeme opravdu vědět, kdy točíme. Nemá cenu dětské herce hledat dopředu, protože by pak během roku moc vyrostli, a steně bychom hledali znovu.

Jaký televizní žánr Vás zaujme? A jakou knihu máte nejraději?

Mám ráda komediální seriály, ale i detektivní i vztahové.

Co se týče knihy, opravdu nemohu říct jednu, kterou bych měla nejraději. Z posledních let jsou to například: Pokání, Neuvěřitelná dobrodružství Kavaliera a Claye nebo Jimmy Corrigan, nejchytřejší kluk na světě. Ale stejně jsem určitě na nějakou, kterou mám ráda, zapomněla.

Jak se Vám psala kniha Zmizet?

Zmizet se mi psalo relativně příjemně. Už jsem měla dlouho rozmyšleno, jak budou povídky vypadat, takže to pak už šlo. Sice sem současně dělala na seriálu Comeback, takže někdy bylo málo času, ale zase období bylo klidné, a v klidném období se mi píše prostě dobře.

Všechny tři povídky z knihy Zmizet jsou o rodinných vztazích dětským pohledem nebo formou vzpomínek na vlastní dětství. Co se vybaví Vám při vzpomínce na tohle životní období?

Vybavuje se mi toho spoustu. Mám myslím velmi dobrou paměť. Těžko bych ale hledala jednu vzpomínku, která vyčnívá nad ostatní tolik, že by byla zásadní.

Knihy K moři a Zmizet ilustroval pan Milan Soukup. Jedná se o shodu jmen nebo o rodinnou spolupráci?

Milan Soukup je můj bratr. Vystudoval uměleckou průmyslovku, a je velmi talentovaný.

Na čem pracujete momentálně?

Momentálně se snažím dopsat třetí knížku. Je trochu jiná než dvě předchozí, alespoň formou, takže i práce na ní je jiná. Snad do konce února budu mít první verzi a do června ji dodělám kompletně, aby mohla po prázdninách vyjít.

Co Vás baví dělat jen tak, pro radost?

Baví mě koukat na seriály nebo na filmy. Baví mě číst si, vařit, jít na procházku se psem. V zimě mě baví lyžovat, a v létě běhat. Baví mě jen tak ležet a chatovat s kamarády. Myslím, že jsem dost líný člověk.

Náš web se jmenuje Rodina21. Co pro Vás znamená rodina?

Rodina pro mě zatím znamenají rodiče. Lidé, kteří tu jsou, když je potřebuju. Uvidíme, jak to jednou bude s mojí rodinou.

Mockrát děkuji za rozhovor a do budoucna přeji spoustu tvůrčí energie.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na