57. ročník operního festivalu Smetanova Litomyšl je v plném proudu. A já jsem se do něj opět, již pošesté, na několik dní ponořila, abych oblažila svého ducha a pokusila se nalákat do jeho vod i další milovníky hudby na letošní (či příští) rok. Stojí za to a vězte a věřte, že opět boří bariéry, protože budete odjíždět s mile upravenou představou o „vážné hudbě“. Pojďte použít fantazii a tóny ve Vaší hlavě a naslechnout k hudbě prostřednictvím slov a fotografií. A budu ráda, když Vám to nebude stačit, začnete se shánět po jízdence a vstupence a necháte se osobně unášet na vlnách, možné je to až do 5. července 2015.
Měla jsem tentokrát to štěstí časové a programové, že jsem nenavštívila během své návštěvy „jen“ rozdílné typy představení, ale také místa, kde se konala. Od klasického zámeckého nádvoří, které bylo tentokrát po celý „můj“ týden zastřešeno (naštěstí, jinak bychom se unášeli na vlnách nejen hudby), přes Smetanův dům a Piaristický chrám, až po externí koncert ve Svitavách. Co se mi také na Smetanově Litomyšli líbí je její propojení s výtvarnou součástí, kdy můžete dny trávit po výstavách (a kavárnách) a večer jít za hudebními zážitky. A také je mi příjemný ten pocit bezpečí ve městě. I když jsem šla sama téměř o půlnoci městem, ačkoliv nejsem žádná hrdinka, vůbec jsem neměla strach. Možná k tomu pomáhá ta hudba v hlavě. Nebo je prostě Litomyšl kulturní i v tomto směru.
Zámecká představení jsem si užila dvě. První odpolední, s dětmi a pro děti, resp. pro dospívající. Těch také bylo plné hlediště. Místo pokynu „vypněte si své mobilní telefony“ se začalo pokynem „zapněte si své mobilní telefony“ a už jsme mohli začít cestovat po světě. Kam se bude doslova přesouvat program HUDEBNÍ ZEMĚKOULE, bylo právě na mobily hlasujících divácích. Vybíral se světový směr. Orchestr poté hrál písně z určité země, kam se docestovalo a zcela nenápadně přitom vzdělával mladé obecenstvo. Takhle si člověk rozhodně nepředstavuje onen kdysi obvyklý „výchovný koncert“ a přitom jsem si jistá, že si posluchači zapamatovali mnohé.
Na druhé zámecké nezapomenu já, bylo to tentokrát večer, resp. v noci. Zazpíval DAN BÁRTA a zahrála jeho kapela Illustratosphere a Komorní filharmonie Pardubice. Což byla skvělá volba, vlnil se nejen zpěvák, ale i publikum. Standing ovation na konci bylo na místě a příjemná hudební kombinace jistě zněla v uších mnohým zúčastněným ještě když usínali. Já osobně jsem po koncertě neměla slov. Jednak pochvalně a jednak zdravotně, prostě se to tak pěkně tiše sešlo. A možná i díky tomu mi lépe a déle zněla v hlavě hudba. Nepřerušovala jsem ji zbytečnými slovy a mohla si ji tak déle v klidu a tichu přehrávat.
Svitavský koncert byl sice trochu z ruky a nešlo výjimečně dojít pěšky, ale chtěla jsem vyrazit i do Fabriky. Jednalo se o originální projekt KATT s názvem Inside the Apple, kdy česká hudebnice (dříve hrající jen klasickou hudbu) začala kombinovat varhany se zvuky elektronickými, ale například i zvuky z továren, což k „fabrice“ hezky sedělo. A velmi ucelující byla i cesta z koncertu zpět do Litomyšle, kdy v rádiu v autě zrovna (p)o koncertě byl k poslechu aktuální rozhovor, a tak si člověk ještě více ucelil celkový projekt a uzavřel tento večer s Kateřinou Chrobokovou, která sbírala inspiraci pro vlastní skládání jak v dětství v Beskydech, tak například v dospělosti na Bali s domorodými muzikanty.
Taneční vystoupení mám ráda, nicméně jako laik mám někdy problém propojit a pochopit obsah a sdělení. To se mi u Balad Zuzany Lipčíkové nestalo. Její hra na cimbál a zpěv jasně dolaďoval tanec Souboru baletu Národního divadla Moravskoslezského Ostrava. Nebo naopak dolaďoval tanec hudbu? Tím bylo možná představení skloubené. Vše k sobě ladilo a mělo sílu, že chvilkami takovou, že pár starších dám v publiky klopilo oči. Jednalo se totiž o příběhy touhy a vášní. Před očima a v uších se nám odehrávaly příběhy nešťastné lásky, nevěry, násilí, zrady či smrti. Samá silná témata, umocněná divákovi ve Smetanově domě všemi smysly.
Rozhodně není pozdě!
Před námi/Vámi je i s dnešním dnem ještě 13 představení a i nadále opravdu různorodá nabídka. Ať už bohoslužbu celebrovanou Mons. Tomášem Halíkem, klasickou Verdiho operu Nabucco či Krédo mistra Jana, pořad k 600. výročí upálení Mistra Jana Husa s populárním barytonem Adamem Plachetkou. A to se jedná jen o malý náhled do následujících dní. A stejně tak lze navštívit další, než výše zmíněná místa, jako Zámeckou jízdárnu a/nebo Kapitulní chrám Povýšení sv. Kříže.
Zvu Vás tedy tímto do hudební Litomyšle, o podrobném programu více na webu: http://www.smetanovalitomysl.cz
P.S. Brzy Vás pozvu také na Smetanovu výtvarnou Litomyšl, kterou lze buď doladit s hudební, nebo povětšinou navštívit po celé léto.