Jak jsem se stal zemědělcem

Autor

Jako dítě jsem byl odchovaný v králíkárně, své děti také vychovávám v králíkárně a asi by to tak zůstalo, kdyby naše 4 členná rodina nežila v dvoupokojovém bytě. V pěkně zrekonstruovaném bytečku naší aktivní rodině nechybí nic až na prostor. Byť jsme stále v poklusu a přicházíme domů až k večeři, zjistili jsme, že doma už není místo k odpočinku. V předsíni zakopáváme o synovu hokejovou výstroj, v pokoji si dávám pozor, abych loktem nezavadil o dcerčin stojan na noty a až se probojuji k sedačce, která zároveň slouží i jako noční lože, spadne na mne vánoční girlanda, na kterou žena dětem navěšela adventní ponožky s čokoládkami. Kotec je nám malý a musí se to řešit.

Byť jsme si libovali, že máme skvělý byt v klidné lokalitě blízko řeky a přírody, zároveň 7 minut chůze do centra města. Ale z malých dětí nám vyrůstají školáci se stupňujícími se nároky také na prostor. A proto i my se ženou zarytí měšťáci, zvedáme hozenou rukavičku a kotvy zároveň. Dáváme se do rekonstrukce rodinného domu vedle našeho města vzdáleného asi 4 km. Dům patří rodičům, ale postavili si menší, nový domeček ve městě a tento byl celých 7 let opuštěný.

Původně jsme si mysleli, že rekonstrukce nebude rozsáhlá, ale stačilo jen otočit kohoutkem a když voda tekla jen čůrkem, bylo jasné, že se bude kopat. Když voda, tak už rovnou i elektrika, a když už se bombarduje, vezmeme to z gruntu. Dáme novou dlažbu, uděláme podhledy, zateplíme a nahodíme novou fasádu a až bydlením zjistíme potřeby zahrádky a uděláme terénní úpravy. A tak aby zatím neležela ladem, chtě – nechtě se z nás stávají také zemědělci. Loni jsme nasadili jen brambory a pár rajčat. Protože přeci jen rajčata milujeme a brambory dají snad nejméně práce. Zahradnictví bohužel není hobby nikoho z nás, ale neházíme flintu do žita…třeba teprve propukne pěstitelská vášeň aspoň u ženy a byla by škoda ji utopit v betonu. Zatím nás nebaví moc tancovat a podřizovat se potřebám kytiček. Ale asi je něco pravdy na rčení, že hloupý sedlák má největší brambory, protože tohle jsme sklidili loni.

Letos jsme trochu zaspali, protože o vánocích jsme si vzpomněli, že jsme chtěli nasadit i česnek, ale žádný nekoupili. Naštěstí rodiče jsou rození zemědělci a hned nám vnutili pytlík sadbového česneku s láhví sulky. To je roztok, do kterého se česnek prý naloží na pár hodin a pak se vysadí. Barvou připomíná jablečný mošt, a kdyby tak nezapáchal, už se děti málem pomněly. A tak jsme se ženou jako Pat a Mat 4.1.2017 sadili česnek. Na fošnu, kterou jsme si pomáhali držet řádky v rovině se hlína lepila, přesto jsem na kolíku doslova ležel, abych ho byl schopen zapíchnout do půdy a česnek jsme byli schopni nějak vpravit do země. Šlo to opravdu ztuha, oba špinavý, zmrzlí, ale šťastní, že se dílo podařilo, jsme se den na to doslova tetelili blahem, když nám česnek přikryla ještě sněhová peřina.

Tak a hyn sa ukáže, jestli dopadne česnek jako brambory, pustíme se snad i do sázení melounů.

Na jaro Ježíšek dětem naložil každému po pracovních rukavicích a montérkách a snad si je budou oblékat s větším nadšením než my. A tak krůček po krůčku, metodou pokus omyl, učíme se všemu o čem, jako měšťáček, neměl jsem ani zdání.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

https://amtskincare.com/judi-bola/

slot bet 100 perak

https://www.anisraza.com/mezquitagin/judi-bola/ sbobet88 https://erty.ee/