Rozmary přírody

Autor

A je tu podzim. Stromy se odívají do slavnostních, barevných hávů a počasí nám chvílemi ukazuje svoji smutnou, ubrečenou, ale pro přírodu tolik potřebnou, tvář. A my sklízíme, co jsme na jaře zasili. Pro někoho je výše zmíněné spojení myšleno více méně obrazně, ale pro nás, co se na vlastních zahrádkách, či v truhlících, kýblech nebo jiných vhodných nádobách, které je možné využít na balkoně, eventuálně okením parapetu, snažíme vypěstovat voňavá a štavňatá rajčátka, podlouhlé zelené okurky, oblíbený chutný hrášek, baculaté oranžově optimistické dýně, kulaté kedluby, či alespoň bylinky jako je pažitka či petrželka, sklízíme a to nejen na podzim skutečné plody našeho snažení.

I když. Asi by se o tom dalo polemizovat. Občas mi připadá, že veškerá snaha je zbytečná, protože příroda je velmi mocná a nakonec je to právě ona, která rozhoduje o tom, jak bude probíhat a hlavně co bude obsahovat skutečná sklizeň. Nevěříte?

Na jaře jsem, ostatně jako každý rok, předpěstovávala na okením parapetu sazeničky. Nejprve jsem si připravila vhodnou hlínu do truhlíků, jejiž počet je shodný s počtem předpěstovávaných druhů zeleniny a květin. Poté, co se semínka promění v malé sazeničky, se každá s mojí pomocí usidluje ve vlastním kelímku, nastává na parapetu ten pravý boj o každý ždibec místa. V tento čas se většinou rozhoduji, kolik kousků rostlinek si od jednotlivých druhů ponechám a zbytek rozdávám mezi sousedy a známé.

Letošní jaro se ovšem od všech předcházejících, na které si jen vzpomínám, lišilo. Povinná školní docházka lusknutím prstů změnila svá pravidla a spousta rodičů zůstala se svými potomky ve svých domovech. Nikdo nevěděl, co a jak bude dál. Z důvodu dočasně zmenšeného počtu zaměstnanců se počítalo se zdražením snad všeho, ovoce a zeleninu nevyjímaje.

Proto jsem se rozhodla své plány, ohledně výsadby trochu poměnit a využít, to hlavně kvůli květákům, kterých se mi povedlo hodně předpěstovat, do posledního koutku celou mojí zahrádku. Květák se dá využít na mnoho různých způsobů: smažený, vařený , jako mozeček, do polévky…A tak z jara opanoval květák moji zahrádku. Ne však na dlouho. Najednou se zničehonic na jednom místě vedle rostlinek květáku objevila bramborová nať. A na dalším místě znova a opětovně. Než jsem stačila nechtěnou zeleninu odstranit, rozhodli se jakési breberky uspořádat květákovou hostinu. A proto všechny květákové rostliny skončily v odpadu.

Nestěžuji si. Úroda byla. Pořádná. Bramborová. Děláme bramboráky, zapečené brambory, bramborový guláš či můj oblíbený bramborový salát. Jen ten květák musíme kupovat. Nu což, člověk míní a příroda mění.

Všem přeji a to navzdory všemu co se právě děje, krásné a příjemné podzimní dny.

One comment

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *