Znáte to, zatímco my máme plné ruce práce a dny plné předvánočních příprav utíkají rychlostí blesku, dětem předvánoční doba plyne úplně hlemýždím tempem. Inu, čas je velmi relativní a právě v tomto porovnání si to uvědomíme nejlépe. Abychom dětem zpříjemnili jejich čekání, dostávají adventní kalendáře. Nejprve, jsme zkoušeli kalendářík kupovaný. První jsme kupovali adventní sladkost pouze pro synka. A výsledek? Syn vše pootvíral, snědl a čekání jsme tím moc neurychlili. Druhým rokem, tentokrát již byly konzumenti dva, jsme pokus zopakovali, ale výsledek nebyl o nic lepší. Co s tím? Zkusila jsem kalendáříky vyrobit.
Napadl mě velmi jednoduchý z krabiček od sirek. Nejtěžším úkolem bylo právě shromáždit jejich dostatečný počet. A když se to podařilo, pustila jsem se do díla. Z většího kartonu jsem si vystřihla tvar domečku s komínem, polepila vánočním papírem. Krabičky jsem polepila barevným papírem a napsala čísla. Pak stačilo jen přilepit k sobě a bylo hotovo.
Musím říct, že naše domácí kalendáře slavily úspěch. Pro nás mají hned několik výhod. Nikdo ho nezvládne sníst na posezení. Proč? Jednoduše doplňuji vždy v podvečer a ráno si mohou smlsnout jen aktuální dobrotu. Ale pozor! Nesmí se zapomenout večer doplnit. Mně se to stalo jen dvakrát. Poprvé jsem nepozorovaně ráno bonbón vložila a nic se nedělo. Podruhé jsem se pokusila o totéž, ale ouha. Ráno, jsem popletla datum. Vložila jsem do včerejší krabičky. To vám bylo vysvětlování, jaký je ten Mikulášek popleta a kolik on má práce. Naštěstí byly ratolesti rády, že o svoji mlsku nepřišly a tak mu všichni „jeho“ omyl odpustily.
Další velkou výhodou je různorodost. Někdy dávám bonbón, někdy čokoládku, a když je doma velké množství sladkostí dostávají drobné hračky. Každé ráno nové překvapení, to se dětem velmi líbí. Má i výhodu pro rodiče. Pro děti je to veliký zápor, tedy pro ty zlobivé, jelikož je Mikuláš každý den pozoruje. To víte, předává přece zprávy Ježíškovi, ví kdo je hodný a kdo zlobí, nedostane nic. Alespoň takhle se to jednou stalo synkovi a on pak si dal větší pozor.
Jelikož se mi nechtělo kalendáře jen tak vyhodit, přemýšlela jsem, jak je elegantně přesunout do dalšího roku. Napadlo mně toto, na štědrý den po jejich vyprázdnění, jsme je připravili na okenní parapet a Mikuláš si je vyzvedl k dalšímu použití. Další rok je přinesl opět a ještě jeden přidělal. Loni jsme je měli již třetím rokem a tím se vyčerpaly kombinace motivů. Každé dítě již mělo každý kalendář a nastal tedy čas na změnu.
Letošní kalendář je vyroben z rolek od toaletního papíru, které jsou polepeny červeným papírem, spodní kraj přilepený k sobě, čímž je vytvořeno dno. Na každé rolce je napsané datum a nalepen obrázek. Spojeny jsou k sobě pevným provázkem. V neaktuálních, tedy v těch, kdy teprve nadílka přijde, jsem místo víčka vložila ubrousek. Na první pohled není tak vidět co je uvnitř (nebo právě není ) uchováno.
Jelikož se děti již asi před měsícem dohadovaly, kdo bude mít kalendář s jakým motivem, velmi je udivila letošní změna. Jediným záporem je snad jen to, že jsem z nedostatku materiálu nevyrobila kalendáře tři, nýbrž jen jeden, do kterého dávám sladkosti pro každého.
