Začneme hádankou. Víte co spojuje Indiánskou sekeru, Medvědí stopu a Lov divokých hus?
a) jde o tajné šifry Ribany a Vinetoua
b) jehla a nit
Kdo tipoval b), má bod. Jedná se totiž o názvy patchworkových vzorů. A pokud nevíte co je patchwork, ráda vás s ním seznámím.
Název techniky pochází z angličtiny (čteno „pačverk“ ) a můžeme ho volně přeložit jako látání. Nedílnou součástí patchworku je tzv. quiltování. Je to prošívání pokrývek (ale nejen jich) hustým předním stehem do určitého vzoru, čímž se pokrývka stane zajímavou, ale také déle vydrží.
Patchwork je prastará technika spočívající ve skládání a sešívání různobarevných látkových dílků tak, aby vznikl vzor, který připomíná mozaiku. Když říkám, že je to technika prastará, míním tím, že její historie sahá až do období před naším letopočtem. Nejstarší nálezy z kousků kůže pochází z Egypta z roku 980 př. n. l. Na tomto principu vznikaly textilie také v Číně, znal je i antický svět. Bylo to jistě tím, že hedvábí a bavlna byly v Indii a Číně známé mnoho staletí před tím, než se s nimi seznámili Evropané. Do středověké kultury a to nejprve do Anglie se patchworková technika dostala zřejmě prostřednictvím křižáckých válek a to díky tehdejší oblibě pestrých korouhví a praporců. Emigrací Evropanů se pak šíří patchwork do Ameriky. Právě v Americe se během 19.století stal lidovou technikou a dosáhl zde svého vrcholu a různorodých podob.
V první polovině 20. století zájem o quilt opadl. Náhradou za ručně šitá díla se staly strojové přikrývky bez nápadu a invence. Naštěstí toto období netrvalo příliš dlouho. Zájem o patchwork se vrátil opět během 50. a 70. let. A dnes zažívá tato krásná ruční práce svůj boom i u nás. Vlastnit originální dílo, skvěle řemeslně zpracované, ze kterého na nás dýchne tradice s duchem starých časů je jistě příjemné. A to patchwork splňuje vrchovatě.
Je to vlastně jedno velké dobrodružství a pro nezasvěceného pozorovatele i malé (nebo velké?) šílenství. Začne nutkavou touhou až potřebou patchworkářky zase něco nového vytvořit. Přikrývku, polštář, tašku, prostírku, nástěnný obraz? Následuje vybírání látek, kombinování barev, počítání a měření, stříhání – řezání velkého kusu na drobné dílky různých tvarů, opětovné sešívaní dle přesných postupů, prošívání neboli quiltování, někdy párání. Na konci celé akce je nejen více či méně zdařilý výrobek, ale především velká radost a uspokojení, občas i pochvala a obdiv ostatních. Tak úžasnou relaxaci aby pohledal!
Existuje nepřeberné množství vzorů a spousta zajímavých technik šití patchworku. Vyberou si začátečníci i pokročilí. Jsou vzory, které je vhodnější šít ručně, a jiné je zase lepší šít na stroji, neboť se dokonce jinak ani šít nedají.
Pokud se chcete patchworku alespoň občas věnovat, určitě investujte do kvalitních pomůcek. K těm základním patří řezací podložka, otočný řezák, pravítka, nůžky. Časem si ale pořídíte i spoustu dalších drobných pomocníků, které vám značně usnadní, zrychlí a zpřesní vaši práci – speciální špendlíky, mizící a vypratelné fixy a tužky na látku, dočasná lepidla, náprstky, quiltovací jehly a nitě, šablony, zakladače šikmých proužků atd.
Jakmile vás patchwork osloví, kamkoliv zavítáte, navštívíte obchod s látkami. V začátcích se nejlépe pracuje se 100% bavlnou. Doporučuji pořídit si domů skříň, do níž si budete rovnat štůsky látek pěkně přehledně podle barev, motivů, rozměrů. Tak jako se někdo kochá pohledem do krajiny, tak plesá srdce každé patchworkářky při pohledu na komínky rozmanitě vzorovaných látek.
Máte několik možností, jak se do tohoto malého šílenství zapojit.
- Můžete začít jako samouk. Na trhu najdete spoustu krásných knih o patchworku, kde je vše vysvětleno od A do Z včetně přehledných a polopaticky vysvětlených postupů. Nápomocen vám bude i všeobsahující internet.
- Nejste-li typ, který musí přijít věcem na kloub sám, pak je asi vhodné, poohlédnout se po kurzu. Ty bývají různé – jednodenní,víkendové, rozložené do několika lekcí, ale třeba i týdenní, prázdninové. Většinou jsou zaměřeny na jednu konkrétní techniku nebo výrobek a vedou je zkušené a pro věc zapálené lektorky (mimochodem, všechny výrobky na fotografiích jsou právě od absolventek kurzu, převážně začátečnic).
- A pak existují kluby patchworku (a že jich už u nás máme!), jejichž členky vás do tajů této překrásné ruční práce určitě rádi zasvětí.
Při tvorbě patchworku nemusíte být zručné švadlenky, stačí trocha trpělivosti, pečlivosti, představivosti, kreativity a fantazie.
Jak známo, slova někdy nestačí. Proto jsem přichystala minikurz, na jehož konci ale může vzniknout i velké dílo. To už nechám jen na vás. Takže v nejbližších dnech nashledanou, zde na Rodině 21 budeme společně šít.