Když nevysvitne sluníčko, bývají dny v prosinci šedé, zahalené do mlhavého oparu a jsou dosti deprimující. Za slunečního svitu se prosincové dny jako mávnutím kouzelného proutku promění, a okouzlují svět. Mohou ukazovat svojí laskavou tvář končícího, barevně laděného podzimu, či počátek něžné, bílé zimy, kdy se křehké, bílé sněhové vločky ladně snáší na promrzající krajinu. V podvečerních či ranních hodinách, když je slunko nízko nad obzorem a obloha si hraje s barevnými efekty v teplých oranžových, červených a žlutých odstínech, mohou být prosincové dny přímo balzámem na duši. I když mohou být prosincové dny takto diametrálně rozdílné, jedno mají společné. Jsou krátké a pozdně podzimní, či chcete-li raději zimní podvečery a večery bývají tak dlouhé. Občas je využíváme s dětmi ke tvoření. Náš zimní skřítek vznikl vlastně náhodou, když jsme s dcerkou třídily ponožky a těch, které již z nějakého důvodu nejsou vhodné na její malé nožky, jsme se zbavovaly.
Na zimního skřítka budeme potřebovat:
Rolku od toaletního papíru
Barevnou a bílou ponožku
Stužku
Barevná bužírka či provázek na pusinku
Nůžky
Korálky
Šicí potřeby
Postup:
Je velmi jednoduchý. Na rolku navlékneme bílou ponožku.
Druhou, barevnou, využijeme na skřítčí čepičku a to tak, že ji nejprve stužkou převážeme na polovinu, ustřihneme špičku a nastříháme střapce.
Na místo očí a nosu našijeme skřítkovi korálky, na pusu jsme použily barevnou bužírku.
Nasadíme čapku a je hotovo.
Přeji krásný, ale hlavně klidný adventní čas, prožitý v rodinné společnosti, či ve společnosti přátel.