První dny ve škole děti prožívají docela v pohodě. Po prázdninách se těší na kamarády, jsou zvědaví na nové učitele, na nové učebnice i jiné novoty a možná se také těší na nějaký oblíbený předmět. Radost z učení však netrvá dlouho. První opakovací prověrky, první zkoušení, první horší známky. A nechuť k učení je tu. Rázem mizí i předsevzetí: “Budu se učit pravidelně a od začátku.“ Aby školní neúspěch nebral dětem energii, musí být vždy vhodně motivováno. Jak správně motivovat k učení?
Chvalte!
Už Jan Ámos Komenský nabádal dospělé k tomu, aby třikrát chválili a jednou kárali. Pochvala má moc téměř kouzelnou. Neváhejte své děti pochválit i za maličkost. Oceňujte nejen výsledek, ale chvalte i za snahu. Každé dítě touží být chválené, obdivované. Činnost, za kterou je pochváleno, mu dělá radost. Proto se jí rádo a samostatně věnuje. Pochvala musí motivovat. Pochvalu prožívejte, neodbývejte. Má-li za sebou dítě řadu neúspěchů, najděte něco, co byste mohli ocenit. Dítě by v žádném případě nemělo rezignovat na svou snahu. O jeho úspěchu se podílejte s blízkými dospělými.
Nikdy ho však nedávejte za vzor sourozencům či jiným dětem. Každé dítě je neopakovatelný originál. V čem je dobrý první, v tom může selhávat druhý a opačně. Stejně tak nedávejte ostatní spolužáky za vzor jemu. Mohlo by to ohrozit jejich kamarádské vztahy.
Zpříjemněte mu prostředí, kde se učí.
V dětském pokoji by měl mít žáček i žák vlastní pracovní kout, ve kterém se připravuje do školy. Dostatečně velký pracovní stůl by měl mít zásuvky, v blízkosti polici či skříňku na učebnice, sešity a jiné pomůcky k přípravě do školy. Vhodné osvětlení by mělo být samozřejmostí.
Investujte do učebních pomůcek.
Počítač je dnes nezbytný. Pro mladší nikoliv pro zábavu, ale pro výukové hry. Starší žáci se spoustu informací naučí hledat pomocí internetu. Nabídka výukových programů, které učivo zábavnou formou objasňují, je bohatá. Osvojování si cizího jazyka pomocí her je pro děti přínosné a zároveň zábavné. Avšak i přes technický pokrok by děti měly mít v knihovničce encyklopedie, atlasy, slovníky či jiné učebnice s rozšiřujícím učivem.
Pozor na negativní motivace!
Rodiče bohužel používají i nevhodné způsoby motivace. Pohlavky, facky, nadávky, či jiné fyzické a psychické tresty patří mezi nejrozšířenější negativní motivace. Rodiče tak uleví své zlosti z neúspěchu dítěte, avšak školní výsledek tím rozhodně nezlepší. Děti, jenž jsou za známky tělesně trestány, mívají strach ze školy, získávají odpor k učení, nehezky mluví o učitelích. „Domácí vězení“ také zvyšuje nechuť k učení. Pobyt na čerstvém vzduchu je pro dítě přirozenou potřebou. Stejně tak setkávání s kamarády a s vrstevníky.
Nevhodné je i slibování peněz za zlepšení prospěchu. Finanční odměnou nelze vše zohlednit. U dítěte to může vyvolat pocity nespravedlnosti nebo neefektivního chování. Bude různými způsoby spekulovat, jak dosáhnout co nejvyššího zisku, aniž by se soustředilo na proces učení. Peněžitý dar třeba za vysvědčení by měl být překvapením, nikoli předem nasmlouvanou podmínkou.
Rovněž vykonávání domácích prací za trest v případě špatných známek není vhodné. Dítě by mělo doma pomáhat, ať jsou jeho výsledky ve škole jakékoliv.
Probudit v dětech touhu po vědění, je občas náročné. Ale chceme-li mít šťastné a spokojené školáky, jako rodičové se musíme na motivaci podílet. Jakmile se podaří dítě vhodně motivovat a nastavit správným směrem, bude spokojená celá rodina.
Jak motivujete své děti k učení? Vzpomenete si, jak motivovali rodiče vás?