S dětmi nás baví svět

Autor

Dnes se slaví Den otců. Protože jsem tento den nechtěla nechat nevyužitý, přemýšlela jsem, jak ho zpracovat. Jenomže všechny mé nápady byly poznamenány mým ženským pohledem. A tak jsem se rozhodla, že otcovství přenechám otcům a vyzpovídala jsem pět mužů, kteří mají k tomuto tématu blíž než já.

Vzpomenete si ještě, jak jste se cítili, když jste vaše děti poprvé viděli?

Aleš 28 let (Jakub 6, Jan 1)
„Byl to neopakovatelný zážitek.“

Jiří 62 let (dcera 25 let)
„Samozřejmě, že si vzpomínám. Dceru jsem zahlédl v manželčině náručí v okně porodnice. Cítil jsem se skvěle, jako asi každý normální otec, hrdě, pyšně. Těšil jsem se, co nás čeká, až přijedou holky domů. Trochu jsem měl i strach.“

Jaromír 51 let (dcery 20 a 27 let)
„To se slovy nedá. U porodu jsem nebyl, to ještě nefungovalo. První dceru jsem viděl až po pěti dnech a převládala asi hrdost, protože jsem ze tří kluků a dceru jsem si moc přál. „Páni, tak to jsem stvořil já!“ V druhém případě už jsem si, jaksi logicky, přál syna a to dost hodně. Ale když jsem malou uviděl, byla to láska na první pohled.“

Petr 42 let (synové 5 a 12 let, dcera 7 let)
„Vzpomínám si, že to byly jedny z nejkrásnějších okamžiků. Je to strašně krásný a hřejivý pocit vidět ta štěňata. Člověk se cítí hrozně pyšně, protože ty jeho jsou samozřejmě nejkrásnější na světě. Byl jsem prostě hrozně šťastný.“

Daniel 36 let (dva synové, necelých 15 a 13 let)
„Brzy tomu bude již patnáct let, co jsem poprvé v porodnici uviděl našeho nejstaršího syna. Byl to pro mě silný zážitek, na který určitě nikdy nezapomenu. Cítil jsem se šťastný a zároveň nervózní, protože se přede mnou otevřela úplně nová životní cesta. Tehdy jsem vlastně ani nevěděl, zda jsem na ni připravený. Když se měl narodit náš druhý syn, tak jsem se moc těšil, protože už jsem věděl, co nás zhruba čeká. Bylo dobré, že bude mít starší syn brzy parťáka. Když se narodil mladší, cítil jsem se šťastný a stal se ze mě hrdý otec dvou zdravých dětí.“

Jaký styl výchovy vyznáváte a jak se do výchovy zapojujete / jak jste se zapojovali?

Aleš 28 let (Jakub 6, Jan 1)
„Když se má člověk stát rodičem, tak ví jak by se měl chovat, jak by dítě měl vést a co všechno je správné, ve finále zjistí, že rodič nevychovává dítě, ale dítě rodiče a ona praxe od reality je hodně vzdálená :-D“

Jiří 62 let (dcera 25 let)
„Dcera už je dospělá, takže už to s výchovou moc nepřeháníme. Byl jsem přísný otec. Ne, že bych prosazoval křik nebo tělesné tresty, ale celkově jsem zásadový, což se určitě odrazilo i na výchově dcery. Nikdy se mnou nesmlouvala, protože věděla, že se mnou nehne. Jsem ale na muže i dost upovídaný a veselý (a manželka je na tom podobně) tak si myslím, že se u nás vždycky hodně diskutovalo. K dceři jsme vždy přistupovali jako k velké holce a hodně jsme lpěli na její samostatnosti.“

Jaromír 51 let (dcery 20 a 27 let)
„Ale jo, určitý respekt a pravidla jsem vyžadoval a myslím, že to nebyla chyba. Ale co bych to byl za tátu, kdybych své holky trochu nerozmazloval. A jak jsem se zapojoval? No to by asi měla posoudit manželka. Nebo radši ne…(smích). Asi tak – nezajišťoval jsem pouze ekonomickou potřebu (i když tu hlavně), byl-li čas, rád jsem si s nimi hrál, vozil je na výlety, předával jim vědomosti z různých oborů a postaral jsem se úplně sám i v době, kdy byla manželka v nemocnici.“

Petr 42 let (synové 5 a 12 let, dcera 7 let)
„Spíš volnější, mít děti jako kamarády. Ale samozřejmě všeho s mírou, člověk si je nesmí nechat přerůst přes hlavu, takže občas trochu „sparťanské výchovy“ neuškodí. A když už zařvu, tak se chodí žena dívat, jestli ještě dýchají. :)“

Daniel 36 let (dva synové, necelých 15 a 13 let)
„Já myslím, že jsme občas použili spoustu stylů výchovy. Někdy musíme být přísnější, když už děti určité věci přehánějí, jejich přestupky, ale řešíme domluvou. Jinak si myslím, že jsem spíše mírnější a že jim toho dost dovolím.“

Co se vám na vašich dětech nejvíc líbí?

Aleš 28 let (Jakub 6, Jan 1)
„Oči a to, že jsou moje. Nejkrásnější ovšem jsou, když spí :-D“

Jiří 62 let (dcera 25 let)
„Jsem rád, že je dcera samostatná a umí si se životem poradit. Ví, co chce a co nechce. Ale také se mi moc líbí, že je fyzicky podobná na maminku, žádná vyzáblá chudinka, ale krásná žena.“

Jaromír 51 let (dcery 20 a 27 let)
„Že jsou tak rozdílné. Naučily nás dívat se na totožnou věc ze zcela odlišných úhlů, těch jejich.“

Petr 42 let (synové 5 a 12 let, dcera 7 let)
„To, jak jsou bezprostřední, že jsou prostě sví a každý úplně jiný. Líbí se mi sledovat, jak se do nich promítly naše geny – do kluků spíš máminy, do dcery zase ty mé. A ta jejich živočišnost a radost z každé maličkosti. Jsou prostě super.“

Daniel 36 let (dva synové, necelých 15 a 13 let)
„Na našich synech se mi nejvíce líbí, že se hodně věnuji různým sportům, do kterých investují většinu svého volného času a netráví ho u počítače nebo u TV. Tím nechci říct, že se pasivní zábavě zcela vyhýbají, ale převážně se věnují jiným věcem.“

Které chvilky s dětmi máte nejradši? Co je vaší oblíbenou zábavou?

Aleš 28 let (Jakub 6, Jan 1)
„Když si společně hrajeme a se starším děláme opravy na domku. Se starším
stavění z Lega a s mladším hraní na písku (až na to, že mi to pořád všechno
boří)“

Jiří 62 let (dcera 25 let)
„Momentálně asi, když se mnou jednou za uherský rok zajde na ryby. To si pak dceru sobecky užívám a lebedím si. A teď jsem vlastně odpověděl i na druhou část otázky.“

Jaromír 51 let (dcery 20 a 27 let)
„Když jsou z domu (smích). Ne, teď už hlavně ty, když jsme u jednoho stolu i s jejich partnery a chutná jim, co jsem uvařil.“

Petr 42 let (synové 5 a 12 let, dcera 7 let)
„Záleží na tom, s kterým z nich zrovna trávím čas. S mladšími mám rád procházky do přírody, kdy jen tak vyrazíme do lesa a oni pořád mluví a mluví a neustále se na něco ptají. S tím nejstarším se rád dívám na filmy, když je můžeme rozebírat a diskutovat o tom, jak jsou natočené a co se v tom kterém povedlo. Nebo když jedeme sami autem a předěláváme a rapujeme písničky, které zrovna hrají. Dcera, když si hraje na kadeřnici, tak si mě bere za zákazníka a češe mě a „stříhá“. Ten nejmenší si ze mě zase často dělá pacienta a operuje mi kolena a lokty. Prostě mám rád, když mě zahrnou do svých her. Taky mě baví, když vyjedeme někam na výlet.“

Daniel 36 let (dva synové, necelých 15 a 13 let)
„Nejšťastnější jsem, když jsou kluci veselí a mají z něčeho radost, když s nimi hrajeme nějakou stolní hru, sportujeme, výletujeme a dobře se u toho bavíme. Mám rád sport, cestování, filmy a dobré knihy.“

Jaké je být otcem?

Aleš 28 let (Jakub 6, Jan 1)
„Vyčerpávající a psychicky náročné 😀 ale, když vidím, jak se oba dva smějí,
tak je to to nejhezčí v životě.“

Jiří 62 let (dcera 25 let)
„Víte, já jsem měl dceru poměrně pozdě, už jsem se i bál, že zůstanu bezdětný. Proto si možná tu svoji roli teď tolik vychutnávám. Pro mě je otcovství něco, co můj život naplňuje. Je to krásná životní úloha.“

Jaromír 51 let (dcery 20 a 27 let)
„Záleží, kdy se ptáte (smích). Ale hlavně náročné, je to prostě na celý život.“

Petr 42 let (synové 5 a 12 let, dcera 7 let)
„Pokud máte šťastnou a milující rodinu, je to to nejkrásnější, co vás může v životě potkat. Být otcem je skvělá věc. Máte být na co pyšní, i když je to zároveň obrovská zodpovědnost. Nemůžu na to říct nic jiného, než že je to prostě super!“

Daniel 36 let (dva synové, necelých 15 a 13 let)
„Být otcem je myslím to nejúžasnější, co může muže potkat 🙂
I když nás naše ratolesti občas pozlobí, dělají mi velkou radost veškerými svými pokroky a úspěchy na poli sportovním, osobním i školním. Jsem rád, že je mám a nikdy bych to nechtěl změnit.“

Děkuji všem zpovídaným za odpovědi a všem otcům přeji, ať si náležitě užijí nejen dnešní den, ale každý den, kdy jsou se svými rodinami.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na