Barevný společník – papoušek agapornis

Autor

Fascinuje vás ptačí říše, obdivujete hravé tvory s mohutnými zobáčky, barevným peřím a uvažujete o koupi papouška? Nebo jste milovníky všeho živého a rádi se dozvídáte nové informace? Dnes přinášíme rozhovor s panem Petrem Vopálkou, zkušeným chovatelem papoušků agapornis.

Agapornis růžohrdlý

Pane Vopálko, představte našim čtenářům papoušky agapornis – odkud pochází, jaké druhy rozeznáváme?

Rod Agapornis zahrnuje 9 druhů papoušků, z nichž někteří tvoří další poddruhy. Jejich přirozenou domovinou je Afrika, kde obývají odlišné biotopy (rozsáhlé savany, zemědělskou krajinu, lesní ekosystémy, apod.). V zajetí se nejčastěji chovají agapornisové fischeri, škraboškoví a růžohrdlí. Poměrně často se můžeme setkat i s agapornisem hnědohlavým, jehož populace v přírodě prudce klesá. Méně častěji se chovají agapornisové etiopští a růžohlaví. Agapornisové šedohlaví a oranžohlaví jsou vhodní již jen pro specialisty, jelikož jejich chov vyžaduje specifické podmínky. Jediným druhem, který se v zajetí nechová je agapornis zelenohlavý, o kterém je i z přírody známo pouze několik informací a teprve nedávno byly uveřejněny kvalitní fotky tohoto druhu. U agapornisů se vyskytuje několik desítek mutací a barevných kombinací, a to zejména u běžně chovaných druhů. Můžeme se tak setkat s modrými, fialovými, strakatými a dalšími různě zbarvenými agapornisy. U mutací je potřeba dávat pozor na čistotu druhů, jelikož mezi chovateli se vyskytuje velké množství kříženců mezi jednotlivými druhy.

Čím se odlišují jednotlivé druhy?

Jednotlivé druhy se liší jak prostředím, ve kterém se přirozeně vyskytují, tak nároky na potravu či chovatelské podmínky. Agapornise můžeme rozdělit do tří skupin, z nichž první skupinou jsou agapornisové s bílým okružím oka (agapornis fischeri, škraboškový, hnědohlavý a růžohlavý). Tito agapornisové mají k sobě velmi blízko, areály rozšíření v Africe jsou u některých z nich pár desítek km od sebe a především v zajetí je někteří chovatelé z různých důvodů (transmutace, neznalost) křížili mezi sebou. Jejich potomci jsou nadále plodní a znaky kříženců se pak objevují několik dalších generací. Druhá skupina je přechodná mezi první a třetí, tvoří ji agapornis zelenohlavý a agapornis růžohrdlý. Ve třetí skupině jsou agapornisové, u kterých je patrný pohlavní dimorfismus (rozeznáme pohlaví na první pohled) a to jsou méně chované druhy jako agapornis etiopský, oranžohlavý a šedohlavý.

Agapornis škraboškový

Jakého věku se obvykle dožívají tito papoušci?

Věk, kterého se agapornisové dožívají, je poměrně variabilní. Tak jako u lidí je ovlivněn mnoha faktory – stres, potrava, kvalita prostředí. U nejběžněji chovaných agapornisů se průměrná délka života pohybuje kolem 12 let.

Jaké zvuky vydávají papoušci agapornis? Je možné naučit je např. i mluvit?

Obecně charakterizovat hlasové projevy agapornisů je poměrně složité. Někteří vydávají pronikavé zvuky, které mohou vadit, jiní jsou poměrně tišší nebo jejich hlas není tak pronikavý. Nejlépe je navštívit chovatele v okolí a udělat si vlastní obrázek. Agapornisové nemají pro mluvení vlohy, většinou se tak mluvit nenaučí. Je však možné se občas setkat s agapornisy, kteří pár slov umí, ale toto bych považoval spíše za výjimku.

Agapornis etiopský

Chci se stát chovatelem agapornisů. Jak si mám zařídit domov, aby se papouškům u mne líbilo?

Agapornisové jsou letci, tudíž i klec pro ně by měla být spíše podélného (než vysokého) tvaru. Všeobecně se doporučuje 1 m3 na 1 pár agapornisů. V tomto je již zahrnuto i místo na případné odchovy. Velikost klece můžeme volit např. rozměry 70x50x50cm (délka, šířka, výška). Je vhodné mít k dispozici voliéru, kam můžeme agapornise dát „na vylétání“. Čím větší prostor, tím lepší mají kondici. Ve svém chovu mám agapornise v hejnu ve voliérách. Klece používám především v případě nutnosti oddělení páru, nemocných ptáků, karantény, apod. Ať již pořídíme klec nebo voliéru, vždy je lepší jí mít z kovu, případně tvrdšího dřeva. Agapornisové dokáží poměrně systematicky likvidovat vše dřevěné. Na bidla použijeme větve nejedovatých stromů (např. jabloň, vrba, bříza). Na dno používám písek. Samozřejmostí je přístup k čerstvé vodě a potravě.

Jak je náročná péče o tyto papoušky? Zvládne se o ně postarat i dítě?

Ne všechny druhy agapornisů jsou vhodní do chovu začínajícím chovatelům. U několika druhů jsou nároky na péči velmi vysoké a odchovy nejsou pravidelné.

Pro začátečníky jsou vhodní i s ohledem na dostupnost agapornisové fischeri, agapornisové škraboškoví nebo agapornisové růžohrdlí. Nejsem příznivcem chovu samostatných agapornisů, vždy doporučuji chov minimálně páru. Jejich anglický název (lovebird – milující pták) vypovídá sám o sobě. Základem péče je pravidelné krmení a samozřejmě udržování čistého prostředí. Pro krmení se používají směsi prosa a ovsa s dodatkem dalších zrnin (např. kardi, lesknice, pšenice, apod.). Na trhu je dostatek průmyslově vyráběných směsí a není tak problém si je opatřit. Dále můžeme předkládat ovoce (jablka, hrušky, peckoviny, pozor na avokádo – prudce jedovaté), zeleninu (např. mrkev) a zelené krmení (větvičky na okus, pampelišky, ptačinec, žabinec, …). V kleci by měl být k dispozici sépiová kost a miska s pískem (pokud není jako podestýlka).

Před pořízením je vhodné nastudovat co nejvíce informací nejen z internetu, ale i z knížek, kdy na českém trhu jsou dvě obsáhlé publikace zabývající se přímo agapornisy. S dohledem rodičů zvládne péči o běžně chované agapornise i dítě a bude si tak budovat kladný vztah k přírodě.

Agapornis hnědohlavý

Jakých nejčastějších chyb se dopouštějí začínající chovatelé?

Velkým problémem je krmení slunečnicí. Agapornisové ji mají rádi a chovatelé se často snaží jim udělat radost a tak jim ji často podávají. Slunečnice obsahuje vysoké množství tuku, který agapornisům nedělá dobře (jsou náchylní na ztučnění). Každý rok odpovídám na několik dotazů smutných majitelů a příčina je často stejná – krmení slunečnicí. Někdy stačilo omezit podávání slunečnice a zdravotní stav agapornise se začal zlepšovat, ale několikrát již bylo bohužel pozdě. Ve svém chovu jsem slunečnici z krmné dávky úplně vyloučil. Přidávám ji pouze během podzimních měsíců, kdy mám agapornise ještě ve venkovních prostorech a mají zvýšený výdej energie.

Další častou chybou je párování a následný chov agapornisů odlišných druhů (zejména agapornisů s bílým okružím oka). Zde je na místě dávat pozor při pořizování těchto ptáků, jelikož někteří chovatelé s vidinou prodeje odchovu jsou schopni „poradit“ kde co.

Jak dlouho chováte papoušky agapornis a co Vás přivedlo právě k těmto zvířatům? Co Vás na nich fascinuje?

Agapornise chovám osm let a v současné době mám v chovu tři druhy (agap. hnědohlavý, agap. škraboškový, agap. růžohrdlý). Ptačí říše mě všeobecně zajímá a k chovu agapornisů jsem se dostal po dlouhé úvaze a korespodenci s jedním chovatelem, který mi trpělivě odpovídal na veškeré začátečnické dotazy. Na agapornisech mě nejvíce fascinuje jejich charisma, hravost a velké množství mutací a barevných kombinací. Navíc každý druh agapornisů je charakterově odlišný, jedinečný. Mají tendenci neustále být aktivní, něco dělat. Úplně prvním impulsem, kdy mě agapornisové zaujali, byly návštěvy Děkanské zahrady v Pelhřimově (veřejný park), kde je umístěn blok s voliérami a jako dítě jsem se tam chodil dívat na papoušky. A v jedné voliéře bylo hejno přírodních agapornisů škraboškových ….

Mladí agapornisové škraboškoví

Představte našim čtenářům Vaše webové stránky. Za jakým účelem byly založeny a co se zde dozvíme?

Internetové stránky http://www.agapornis.cz/ byly původně založeny za účelem prezentace chovu. Postupně se však jejich hlavní účel začal měnit na poskytování veškerých informací o agapornisech. Na obsahu se podílí chovatelé agapornisů napříč republikou, jejichž zásluhou je tak možné prezentovat různé informace a zkušenosti z chovů. Na stránkách naleznete informace o chovu, potravě nebo jednotlivých druzích a jejich mutacích. Součástí webu je i fórum, kde je možné diskutovat na veškerá témata přímo s chovateli. Hojně navštěvovanou je i Databáze chovatelů agapornisů, kde se nachází kolem 100 kontaktů.

Poslední dobou se více zaměřujeme na spolupráci s Českým klubem chovatelů agapornisů, který jsme v roce 2008 pomáhali spoluzakládat. V rámci spolupráce zveřejňujeme fotky jednotlivých mutací nebo přinášíme aktuální informace ze zahraničí.

Závěrem mi dovolte pozvat všechny zájemce o chov agapornisů na 4. Celostátní výstavu agapornisů, která je pořádána zmíněným klubem v sobotu 6. října v Chovatelském areálu, Újezd u Brna. Vystaveno bývá kolem 120 agapornisů různých druhů a je zde možné zakoupit kvalitní agapornise přímo od členů klubu.Veškeré informace budou včas zveřejněny ať již na webových stránkách Českého klubu chovatelů agapornisů, potažmo na www.agapornis.cz a významných serverech a periodikách.

Pane Vopálko, moc děkuji za rozhovor plný zajímavých informací a přeji Vám hodně chovatelských i osobních úspěchů.

Hejno agapornisů fischeri – různé mutace

Fotografie k článku poskytl pan Petr Vopálka.

2
Komentujte jako host

1 Počet komentářů
1 Odpovědi na vlákno
0 Sledující
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Nejžhavější komentáře
2 Autoři komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Alena Vláčilová

Dobrý den,
mám dotaz, chovám agapornise pestrého 1ks, jako přítel rodiny.
Začal mi ničit v kleci všechno co jde
štípe a útočí na mě… Dříve to nedělal
Můžete mi poradit jak na něj…
Děkuji………………….

Hezký den, toto je pouze rozhovor s chovatelem. Lepší bude, když mu napíšete dotaz přímo na http://agapornis.cz/