Pražská Zoo slaví letos 80. výročí a slaví opravdu vydařeně. Pořádá spoustu akcí, které jsou lákavé pro návštěvníky i pro zvířata. V červnu to byl například Den Mongolska, konaný ve spojitosti se zřejmě nejslavnějším trojským zvířetem, kterým je podle mě kůň Převalského. Na akci jsem byla a zajímalo mě víc, proto jsem vyzpovídala tiskovou mluvčí Zoo Praha Janu Ptačinskou Jirátovou.
Letošní červnová akce, při níž došlo k transportu čtyř koní Převalského do Mongolska, dopadla úspěšně. Hřebec Matyáš a klisny Kordula, Lima a Cassovia se již probíhají v rezervaci Khomiin Tal, kde posílili nejmenší ze tří volně žijících populací těchto koní v Mongolsku. Sledovat informace můžete i nadále na facebookovém profilu projektu Návrat divokých koní (www.facebook.com/prevalaci).
Nyní se však vraťme domů, do Prahy, do Troji. Na konci června jsme si prohlédli přepravní klec pro, letáky a pořídili si odznak. Samozřejmě jsme se zajeli (syn poprvé, já po mnoha letech) lanovkou podívat i na místní Převaláky, jurtu a další zajímavosti z Mongolska.
Kolik má Zoo Praha koní Převalského „doma“?
V areálu Zoo Praha máme 4 koně Převalského (jednoho hřebce – Lena – a 3 klisny – Hara, Gája a Jessica), dalších 15 koní je však ustájeno ještě v aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově.
Jakou zásadní povahovou vlastností se vyznačuje kůň Převalského?
Jsou to stádová zvířata. Koně Převalského žijí v 5–25členných skupinách – harémech. V čele skupiny je dominantní hřebec, který se stará o bezpečnost a udržování stáda pohromadě. Vychází v ústrety nebezpečí a je z povzdálí sledován vedoucí klisnou, která podle jeho chování dá stádu povel k útěku nebo jej naopak uklidní. Mladí hřebci v době dospívání ze stáda odcházejí a vytvářejí takzvané mládenecké skupiny, z nichž se rekrutují noví vůdci harémů. Souboje hřebců o území a klisny bývají velmi urputné a nezřídka končí i smrtí protivníka. V zimním období se shlukují koně Převalského do větších stád.
Jakým způsobem spolu koně komunikují?
Koně se dorozumívají širokou škálou zvuků – řehtáním, ržáním a frkáním. Mají vynikající zrak, důležitou roli hraje také čich. Podle pachu moči a trusu hřebci poznají klisnu v říji, stejně jako postavení a fyzickou kondici jiných hřebců, případných soků. Na vzrušivý pach reagují koně zvláštní grimasou tzv. flémováním, kdy ohrnou pysky a krk natáhnou do výšky. Ke společenské komunikaci patří také vzájemná péče o srst. Dva jedinci se postaví bok po boku, hlavami od sebe a zuby jeden druhému probírají srst a hřívu. Tento rituál slouží k udržování poklidu ve stádě, zároveň odráží postavení jedinců ve stádě.
Jaké jsou typické znaky koně Převalského?
Je to nevelký podsaditý kůň s robustní a nízko posazenou hlavou, má srst pískově hnědou až žlutavou, bílé břicho a tmavě hnědou krátkou stojatou hřívu a hnědý ocas. Po celé délce hřbetu se táhne tmavý, tzv. úhoří pruh. Tmavá srst je i nad kopyty. Někteří koně mají nohy tmavé až ke kolenům, někdy mohou být na nohou i tmavé proužky. Okolí nozder bývá zřetelně bílé (takzvaný moučný nos), známí jsou však i tmavonosí jedinci. Zimní srst je dlouhá a vlnitá a chrání koně před mrazy a ledovými vichry. Na rozdíl od domácích koní, kterým vyrůstají žíně z kořene ocasu v dlouhém souvislém pramenu, koně Převalského mají kořen ocasu porostlý krátkými žíněmi.
Nakolik úspěšný byl Den Mongolska dne 25. 6. 2011?
Tradiční mongolský jurta postavená u výběhu koní Převalského, stejně tak jako vzácní hosté jako Václav Vydra, mongolista Jiří Šíma a dlouholetý spolupracovník Zoo Praha a odborník na koně Převalského Jiří Volf, nalákaly davy návštěvníků. Ten den se v areálu zoo pohybovalo téměř 9.000 návštěvníků.
Moc děkuji za rozhovor plný zajímavých informací a přeji ať se Vám i celé Zoo daří i nadále!
Zoo Praha pokračuje s dalšími akcemi, týkající se nejen koní Převalského. Podle svého volného času a prázdninových i poprázdninových plánů sledujte http://www.zoopraha.cz, kde se aktuálně dozvíte vše nové, co se v Zoo děje.