Nedaleko Jindřichova Hradce v obci Horní Pěna je malá soukromá zoo, kam jsme letos vyrazili. Vybrali jsme si ji částečně i proto, že jsme neměli hlídání pro psa a sem se může i se psy, pokud jsou klidní a na vodítku. Hned za vchodem se mohou krmit kozy, krmení pro ně zakoupíte hned při vstupu u pokladny. Nás nejvíc zaujala terarijní část, papoušci ara, kteří jsou poměrně ukecaní a hlavně malí nosálové, kteří jsou pěkně zlobivá a řádivá stvoření. Já se ale rozepisovat nebudu a nechám průvodcování na místních obyvatelích.
„Ó díky. Ale vidíš přece, že jsem v očekávání. Tak mi syp ty dobroty všechny, co máš.“
„Číhej, jaký jsou ty lidi lamy. Pořád krmí jen ty kozy naproti a nám nikdo nic nedá.“
„Slyšelas je? Prej ty pumy se schovávají. Škoda, že je neuvidím, až si budou chtít vyfotit lvy“
„A tak nevystrčíme alespoň kousek hlavy?“ „Na to zapomeň! Zůstaň takhle, ať vidí, že nejsme žádný cvičený opice a třeba jim dojde, co nám můžou políbit.“ „Záda?“ „Jo, jasně. Třeba.“
„Hele člověk! Hodí nám míček. Super! Bomba! Těším se.“
„Kam to hodil?“
„Máma říkala, že je to moje!“ „Ne, je to moje!“ „Nech toho!“
„Ach jo, bráchové jsou fakt jak malí.“
„Ježišmarjá! Někdo mi ukradl kus větve!“
„Lidi si o nás myslí, že jsme hloupí, ale my jsme ve skutečnosti tajní agenti ptačí říše a umíme se perfektně maskovat.“
„A už mě nevidíš, protože jsem zlatobýl“
„Jasně, že ti zapózuju. A chceš mě takhle jako rozverného…“
„…nebo spíš lehce zamyšleného?“
„Ještě jednou někdo zahlásí, že jsem Skippy, tak se fakt už přeskočím.“
„No já nevím. Vážně si myslíš, že jsme roztomilé?“
„A fakt jsi jim řekl ´Ne!´?“ „Jo. Se tak lekli, že jsem málem spadl smíchy z větve.“
„Být nebo nebýt – to je otázka: je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy?“
„Přessstaň zassse filozofovat. Nedá ssse u toho ssspát.“
„Kluci, čumte! Začala jsem posilovat!“
„Kdy už konečně z těch suchých větví spadne něco k snědku do toho košíku?!“
„Když už jste tady, nechcete se jít ke mně zchladit?“
„To jako vážně si nás teď budeš fotit, když chci kámoše drbat na zádech?“
„Tak znova po tisící už. Ne nejsem dromedár. Jsem velbloud!“
„Pořád všichni, ať si ostříhám tu ofinu, aby mi nelezla do očí. Neostříhám. Bez ní bych nebyl takhle cool.“
Moc krásný fotodokument. To se Ti povedlo! Hlášky pobavily!
Jsem ráda, že se líbilo 😉 Fotky jsou mého manžela. Kdybych fotila já, musela bych vám popisovat, co na které fotce můžete vidět, pokud správně nakloníte hlavu a přimhouříte oči na určitou škvíru 😀 Nejsem prostě dobrý fotograf.
Určitě to nebude s tím Tvým focením tak zlé! Když občas fotím i já! Ale jen když musím!
My teď taky po velkých objevujeme ty menší zoo a farmy a často jsem překvapena, kde všude mají třeba lva! Díky za další tip a – Super fotky!