Všichni to můžeme zažít – moment překvapení, když vzadu ve spíži narazíme na oblíbenou krabici sušenek. A jsme zklamaní, když zjistíme, že potravina má několik měsíců po datu minimální trvanlivosti. Vyhodit či sníst? A co vlastně znamená doba minimální trvanlivosti? A co datum spotřeby? A jak je to třeba s vínem?
Na potravinách se můžeme setkat se dvěma snadno zaměnitelnými termíny: datem minimální trvanlivosti a datem spotřeby ve tvaru „Spotřebujte do”.
Datum minimální trvanlivosti je pouze doporučením a znázorňuje, dokdy si produkt zachová původní kvalitu. Ačkoliv tak třeba může potravina ztratit na své původní chuti, vůni či konzistenci, nemusí to vašemu zdraví nijak ublížit. Zejména v případech, kdy je výrobek skladovaný v doporučených podmínkách a nemá porušený ochranný obal. „I proto mohou spotřebitelé mnohdy narazit u některých prodejců na zlevněné potraviny, které mají po datu minimální trvanlivosti. Prodejce však musí takové zboží nabízet odděleně od ostatního a také musí spotřebitele na uplynutí data minimální trvanlivosti upozornit,” zdůrazňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Po uplynutí data minimální trvanlivosti je spíše na vás, abyste daný výrobek otestovali – nejlépe pomocí smyslů. Potravinu si pozorně prohlédněte. Není obal nafouknutý? Nevykazuje výrobek příznaky plesnivění? Jakou má konzistenci? Jak voní? Jak chutná? Pokud se vše zdá být v pořádku, mělo by být bezpečné potravinu konzumovat.
Samozřejmě je zapotřebí si uvědomit, že každá potravina může mít odlišné datum minimální trvanlivosti. „Ovesné vločky nedoporučujeme skladovat déle než dva měsíce po uplynutí data minimální trvanlivosti. Naopak těstoviny, mouka či rýže vydrží bez rizik pro vaše zdraví až rok po uplynutí doby minimální trvanlivosti,” komentuje Eduarda Hekšová. Datum minimální trvanlivosti se týká i chlazených produktů. Pokud tak zapomenete na jogurt v lednici, můžete jej bez obav o zdravotní závadnost sníst i pět dní po uplynutí data.
S označením data spotřeby neboli použitelnosti, které často bývá na potravinách vyznačeno jako „Spotřebujte do”, je to jiná. Toto datum nám totiž stanovuje dobu, do kdy je u potravin rychle se kazících zaručená jejich zdravotní nezávadnost. Typicky tak na takové označení narazíte u ryb, masa a výrobků z chladících pultů. Jedná se taky o výrobky, které se po uplynutí data spotřeby nesmí dále prodávat. A to ani se slevou či s upozorněním.
Na některých potravinách datum spotřeby či minimální trvanlivosti budete hledat jen marně. Jedná se hlavně o čerstvou zeleninu a ovoce, ale také víno, sůl či ocet. „U těchto potravin nemá výrobce povinnost časově datum použitelnosti ohraničit. To však samozřejmě neznamená, že se taková potravina či výrobek nezkazí a na místě je kontrola vašimi vlastními smysly,“ uzavírá Eduarda Hekšová .
Pokud se v terminologii cítíte stále ztracení, můžete využít praktického průvodce, který je k dispozici na webových stránkách dTestu. Tento průvodce vás provede určením bezpečné délky pro konzumaci potravin po uplynutí jejich minimální trvanlivosti.
Zdroj: dTest