Keňská žena Christine již brzy nastoupí v africké Keni do kurzu šití, který jsme jí odsud z Jednadvacítky zaplatili. Proto se stále pídíme po situaci a informacích z této vzdálené země. Naskytla se mi příležitost zprostředkovat vám přiblížení prostředí Keni opravdu zblízka a pochopení důležitosti vzdělávání. Možnosti a situaci jsem průběžně během uplynulého čtvrt roku virtuálně probírala s místním dobrovolným učitelem Abelem.
Jak jste se k učení dětí dostal?
Začal jsem s učením v roce 2004, kdy jsem pomáhal dětem z mého okolí s domácími úkoly a školní přípravou. S vyučováním jsem začal v domku mého otce. Po nějakém čase jsem si pronajal samostatnou místnost na večerní doučování. Lidé z místní komunity začali do této místnosti vodit i malé děti, aby tu strávily čas, než začnou doučovací hodiny, které přišly na řadu poté, co se starší děti vrátily ze školy. Nemohl jsem se postarat i o tyto děti, tak jsem na to najal starší ženu. Později ještě ve stejném roce se z tohoto místa stalo komunitní vzdělávací centrum pro děti. 6. září 2006 bylo centrum registrováno vládou coby základní stupeň vzdělávání. Od toho dne se zde plně věnuji učení.
Jaké děti centrum navštěvují?
Nyní se centrum nazývá Brosis School Nairobi. Škola je pro děti od 3 – 15 let. Jsou to děti z chudých rodinných poměrů, některé z nich osiřelé důsledkem HIV a AIDS. Přesto všechno se všem dostane základního vzdělání, jaké by mělo mít každé dítě. Máme také programy pro postižené děti, které nemají možnost dostat se do centra, ale pečují o ně dospělí z komunity, Dobrovolní terénní poradci (Voluntary Outreach Counsellors) ve slumu v Nairobi.
Jaké mají děti předměty?
Děti se učí sociální studie, kiswahili, angličtinu, matematiku, náboženskou výchovu a vědu. Já učím vědu, matematiku a jazyky. Poslední dobou však hodně času trávím dohledem na ostatní dobrovolnické učitele a další věci, související s rozrůstáním centra. Přesto stále učím denně.
Jak takový školní den konkrétně vypadá?
Máme ranní lekce ráno od 7 do 8 hodin ráno, pak průvod a za 20 minut poté pokračuje ranní lekce. Přestávka je v 11 hodin, oběd v jednu hodinu odpoledne, o hodinu později pak začíná odpolední vyučování až do 15.30, pak máme ještě různé činnosti se spolupracovníky až do 17 hodin. Pro děti máme aktivity jako drama a hudba (tradiční), sportovní aktivity, poradenství, jazyky a zemědělství.
Rozhodly jsme se pomoct jedné ženě v hodně těžké životní situaci v Keni, a to zaplacením kurzu šití. Je šance, že jí to opravdu změní život?
Jsem rád, že jste se rozhodli jí pomoct. V takhle špatné životní situaci je tady těžké přežít a může být velmi obtížné získat práci. Vzdělání je klíčem pro budoucnost. Proto jsem se rozhodl věnovat se zde oblasti vzdělávání, což může lidem v budoucnosti pomoct lépe čelit místnímu těžkému životu, jako je to v tomto případě. Vaše pomoc je správná a věřím, že uvidíte, jak se její život zlepší.
Děkujeme za rozhovor a přeji spoustu energie do dobročinné činnosti, kterou investice do budoucnosti v podobě vzdělávání dětí rozhodně je.